Piazzolla - sto let v rytmu tanga

Bude tomu 11. března sto let, kdy se ve městě Mar del Plata narodil Astor Piazzolla. Argentinský hudebník italského původu pocházel z prostých rodinných poměrů a od raného mládí vstřebával pouliční kulturu přístavu Mar de Plata, newyorského Manhattanu a Buenos Aires.

K hudbě ho přivedl otec a poslech rozhlasového vysílání. Koncem čtyřicátých let působilo v Buenos Aires na 600 kapel hrajících tango. V osmi letech dostal Astor bandoneon ze zastavárny. Byl zklamaný, očekával brusle. Když se Astor přeci jen blíže seznámil s darovaným bandoneonem za 18 dolarů, potřeboval samozřejmě učitele, protože hra na tyto malé „německé varhany“ není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Několik měsíců ho učil otcův přítel a poté další hráči na bandoneón. A začal také s klavírem. Od roku 1933 docházel na hodiny k maďarskému pianistovi Belovi Wildovi.

Poté, co se v roce 1938 přestěhoval do Buenos Aires, začal hrát jako bandoneista v několika souborech. Nakonec se dostal do kapely legendárního hráče na bandoneon Aníbala Troila, zvaného Pichuca, kterého Astor považoval za jednoho ze svých učitelů. V té době se také stal žákem kompozice u Alberta Ginastery, který mu dal pevné základy v orchestrální kompozici.

V roce 1942 se Astor oženil s Odetou Marií Wolffovou, zvanou Dedé. O rok později se jim narodila dcera Diana, za další rok syn Daniel. Tehdy začal Astor opět studovat hru na klavír, tentokráte u Raúla Spivaka a v roce 1949 ještě dirigování u Hermanna Scherchena. A byl to Ginastera, který ho přiměl, aby se zúčastnil soutěže Fabiena Sevitzkého s orchestrální skladbou. Byla to Sinfonía Buenos Aires, která získala první cenu a stipendium k pobytu na konzervatoři ve Fontainebleau, v jihovýchodní části metropolitní oblasti Paříže.

Škola byla založena v roce 1921 a od začátku tam působila Nadia Boulangerová. Ta také přesvědčila Piazzollu, aby se věnoval právě tangu v jeho symbióze s moderní hudbou 20. století. A nebyla to jen Boulangerová, kdo Astora ovlivnil. Obrodně působila celková bouřlivá etapa šedesátých let, v níž se Astor zapojil do národního hnutí obnovy argentinské populární hudby. Patřilo k ní samozřejmě také tango, neboť je to vynález městské kultury Argentiny a Uruguaye. Na první straně jde o města Mar del Plata a Buenos Aires a také Rosario, na straně druhé o Montevideo.

Slovo tango je afroamerického nebo dokonce afrického původu a je srozumitelné po celé atlantické Americe od Mexického zálivu až po město Rio de Plata. Vznik tanga je tedy obdobou vzniku jazzu na jihu Spojených států severoamerických. Etnografický výklad vzniku a vývoje fenoménu tango je neobyčejně poutavý, ale stačí jen připomenout, že jeho základní charakteristikou je specifický rytmus, který byl prvotním hudebním doprovodem tance.

Jeho vývoj se pohnul koncem 19. století, kdy se argentinské přístavy staly součástí mezinárodního dopravního ruchu. Z lodi na břeh zde vystoupil i Pantaleo Piazzolli, dědeček Astora, námořník a rybář a také rodiče jeho maminky Assunty Manetti. Přistěhovalci si přinášeli i své melodie a tance - mazurku, skotský tanec, habaneru a valčík, které se pak smísily s místními kulturou. Michel Plisson, autor knihy s titulem Tango píše, že ingredience tanga jsou africký rytmus, italští muzikanti hrající melodie z východní Evropy, německé nástroje a texty vycházející ze španělské zarzuely.

Tango  zahrnuje tři hudební formy -  vlastní tango, milonga a valčík. V proměnách tance jsou důležitou dobou třicátá léta v nichž se tempo tanga stalo nejpomalejší. Tato doba je pojmenována jako Stará garda. Se zastánci této éry sváděl Piazzola celoživotní boj.

Třetí žena Astora, lyrická zpěvačka a bývalá televizní moderátorka Laura Escalada prohlásila, že Astor nebyl v Argentině nikdy přijat, eventuálně ještě není přijat. Svět ovšem revolucionáře tanga, bandoneonistu Piazzollu, uznává jako celebritu. A ještě drobný bonmot. Laura Escalada kdysi poznamenala, že Astor je genius, jenom o tom neví. Před lety založila Nadaci Astora Piazzoly se souborem Quinteto Astor Piazzolla a pečuje o odkaz skladatele, který tvoří hudba ke 48 filmům a 72 titulů na LP a CD. První vyšel v roce 1955 a poslední v roce 1992.

Vysíláme 6. a 7. března 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci.