Piková dáma z Metropolitní opery on line

12. červen 2025

Čerstvě natočený záznam za MET vysíláme na D-dur v neděli 15. června od 16:00.

Chystám se teď vykonat nevídaný čin: před šesti týdny jsem přicestoval s libretem opery v kapse a za dva měsíce musí být všechno hotové. Pracuji usilovně a s velkým potěšením, protože námět se mi líbí a mám chuť do práce….
P. I. Čajkovskij 25.února 1890 své přítelkyni, belgické mezzosopranistce  Marguerite-Joséphin-Désirée Montagney Artôt.

Historie vzniku opery Piková dáma Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893) se začala odehrávat o několik let dříve. Ředitel carského Mariinského divadla v Petrohradu Ivan Vsevoložskij měl v úmyslu iniciovat vznik nového titulu. Jako tvůrce oslovil Nikolaje Klenovského, bývalého Čajkovského žáka, který byl dirigentem Velkého divadla v Moskvě. Když se Klenovskému se nedařilo najít vhodný námět, doporučil mu Vsevoložskij v září 1887, aby se obrátil na Modesta Čajkovského, skladatelova bratra, s námětem  Pikové dámy podle Puškinovy stejnojmenné novely. Klenovskij  ale nakonec na vytvoření nového díla pro Mariinské divadlo rezignoval.

Modest  Čajkovskij, který už v práci na libretu pokročil, se obrátil na svého bratra, aby se námětu ujal. Petr Iljič, který se krátce předtím setkal s neúspěchem  při premiéře své opery Čarodějka v Mariinském divadle ale neměl zájem. Sdělil bratrovi, že má v úmyslu věnovat se v nejbližší době symfonické tvorbě a ani námět jej neoslovuje natolik, aby věřil, že vytvoří životné dílo. Nakonec ale vztah k mysterióznímu příběhu staré hraběnky, která zná tajemství tří vyhrávajících karet a důstojníka Heřmana posedlého touhou po jeho odhalení, výhře a zisku,  skladatel našel. Nicméně vyžadoval v libretu řadu úprav a změn. Vsevoložskij chtěl operu uvést v následující sezóně,  což znamenalo, že Čajkovskij musel pracovat rychle. Své mecenášce Naděždě von Meck 7. ledna 1890 napsal: „Toužím pracovat, a pokud se mi podaří najít nějaký pohodlný kout v cizině, myslím, že svůj úkol zvládnu a do května dodám vokální partituru ředitelství a během léta ji zhudebním.“  Následující týden se zúčastnil premiéry svého baletu Šípková Růženka a 26. ledna odjel z Petrohradu s poměrně nejasným cílem. Přes Berlín docestoval 30. ledna do Florencie. Měl k dispozici jen část definitivní verze libreta a Modest musel usilovně pracovat, aby udržel krok s tempem bratrovy kompoziční práce. Celá opera vznikla mezi 31. lednem a 15. březnem 1890 ve Florencii. Čajkovskij svému bratrovi napsal: „Modesti, buď se velmi mýlím, nebo je Piková dáma mistrovské dílo“.

Orchestraci dokončil do poloviny června, kdy už byl zpátky v Rusku. Libreto zpracovává původní verzi Puškinovy novely velice volně, což bylo také důvodem některých výhrad. Nicméně pro hudební zpracování vytváří inspirativní momenty a možnosti pro rozpracování postav, což je nepochybně to, co Čajkovského na libretu zaujalo. V jeho hudebním ztvárnění  jsou dokonale charakterizovány jednotlivé osoby  a situace jevištního děje, zejména ty které nesou surreální rysy.  Premiéra  Čajkovského předposlední opery, která  se stala mistrovským dílem hudebně dramatického  repertoáru se konala v prosinci roku 1890 v Mariinském divadle.  Na nastudování se podíleli v Petrohradu působící čeští umělci dirigent Eduard Nápravník a režisér Josef Paleček.   První inscenací za hranicemi Ruska bylo uvedení v pražském Národním divadle v říjnu 1892 za přítomnosti skladatele, které zásadním způsobem přispělo k dalšímu úspěchu opery.

V záznamu představení v Metropolitní opeře v New Yorku 7.6.2025 zpívají:

 Arsen Soghomonyan (Heřman), Alexey Markov (Hrabě Tomskij), Igor Golovatenko (Kníže Jeleckij), Violeta Urmana (Hraběnka), Galina Cheplakova (Líza), Maria Barakova (Pavlína), Chad Shelton (Čekalinskij), Raymond Aceto (Surin), Scott Scully (Čaplickij),  Christopher Job (Narumov), Jill Grove (Guvernantka), Edyta Kulczak (Máša), Daniel O’Hearn (Ceremoniář), Ann-Kathrin Niemczyk (Chloë).

Sbor a orchestr Metropolitní opery, řídí Keri-Lynn Wilson.

                           

autor: Dagmar Henžlíková
Spustit audio