Piková dáma z Metropolitní opery on line

Chystám se teď vykonat nevídaný čin: před šesti týdny jsem přicestoval s libretem opery v kapse a za dva měsíce musí být všechno hotové. Pracuji usilovně a s velkým potěšením, protože námět se mi líbí a mám chuť do práce….
P. I. Čajkovskij 25.února 1890 své přítelkyni, belgické mezzosopranistce  Marguerite-Joséphin-Désirée Montagney Artôt.

Historie vzniku opery Piková dáma Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893) se začala odehrávat o několik let dříve. Ředitel carského Mariinského divadla v Petrohradu Ivan Vsevoložskij měl v úmyslu iniciovat vznik nového titulu. Jako tvůrce oslovil Nikolaje Klenovského, bývalého Čajkovského žáka, který byl dirigentem Velkého divadla v Moskvě. Když se Klenovskému se nedařilo najít vhodný námět, doporučil mu Vsevoložskij v září 1887, aby se obrátil na Modesta Čajkovského, skladatelova bratra, s námětem  Pikové dámy podle Puškinovy stejnojmenné novely. Klenovskij  ale nakonec na vytvoření nového díla pro Mariinské divadlo rezignoval.

Modest  Čajkovskij, který už v práci na libretu pokročil, se obrátil na svého bratra, aby se námětu ujal. Petr Iljič, který se krátce předtím setkal s neúspěchem  při premiéře své opery Čarodějka v Mariinském divadle ale neměl zájem. Sdělil bratrovi, že má v úmyslu věnovat se v nejbližší době symfonické tvorbě a ani námět jej neoslovuje natolik, aby věřil, že vytvoří životné dílo. Nakonec ale vztah k mysterióznímu příběhu staré hraběnky, která zná tajemství tří vyhrávajících karet a důstojníka Heřmana posedlého touhou po jeho odhalení, výhře a zisku,  skladatel našel. Nicméně vyžadoval v libretu řadu úprav a změn. Vsevoložskij chtěl operu uvést v následující sezóně,  což znamenalo, že Čajkovskij musel pracovat rychle. Své mecenášce Naděždě von Meck 7. ledna 1890 napsal: „Toužím pracovat, a pokud se mi podaří najít nějaký pohodlný kout v cizině, myslím, že svůj úkol zvládnu a do května dodám vokální partituru ředitelství a během léta ji zhudebním.“  Následující týden se zúčastnil premiéry svého baletu Šípková Růženka a 26. ledna odjel z Petrohradu s poměrně nejasným cílem. Přes Berlín docestoval 30. ledna do Florencie. Měl k dispozici jen část definitivní verze libreta a Modest musel usilovně pracovat, aby udržel krok s tempem bratrovy kompoziční práce. Celá opera vznikla mezi 31. lednem a 15. březnem 1890 ve Florencii. Čajkovskij svému bratrovi napsal: „Modesti, buď se velmi mýlím, nebo je Piková dáma mistrovské dílo“.

Orchestraci dokončil do poloviny června, kdy už byl zpátky v Rusku. Libreto zpracovává původní verzi Puškinovy novely velice volně, což bylo také důvodem některých výhrad. Nicméně pro hudební zpracování vytváří inspirativní momenty a možnosti pro rozpracování postav, což je nepochybně to, co Čajkovského na libretu zaujalo. V jeho hudebním ztvárnění  jsou dokonale charakterizovány jednotlivé osoby  a situace jevištního děje, zejména ty které nesou surreální rysy.  Premiéra  Čajkovského předposlední opery, která  se stala mistrovským dílem hudebně dramatického  repertoáru se konala v prosinci roku 1890 v Mariinském divadle.  Na nastudování se podíleli v Petrohradu působící čeští umělci dirigent Eduard Nápravník a režisér Josef Paleček.   První inscenací za hranicemi Ruska bylo uvedení v pražském Národním divadle v říjnu 1892 za přítomnosti skladatele, které zásadním způsobem přispělo k dalšímu úspěchu opery.