Poslechněte si Návštěvu u Jakuba Hrůši - třeba hned teď...

Jakub Hrůša na D-dur
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jakub Hrůša na D-dur
0:00
/
0:00

Návštěvu u dirigenta Jakuba Hrůši jsme pro vás upravili tak, aby se dala poslouchat přes Internet.

„Ani nevíte, jak je to pro mě těžké…,“ reagoval náš přední dirigent Jakub Hrůša na prosbu, aby pro vysílání pořadu Na návštěvě ČRo D-dur sestavil seznam skladeb, ke kterým má nějaký vztah a chtěl by je posluchačům pustit. „To bychom museli vysílat týden a ne pouhé dvě dopoledne,“ usmíval se. Ale samozřejmě se úkolu zhostil se sobě vlastní pečlivostí a nadstavbou a nakonec sestavil velmi kontrastní hudební linku. Všechny tituly odrážejí jeho cestu k hudbě, skladby, které ho utvářely a ovlivnily počátky jeho kariéry. Ale také se dotýkají jeho současných úspěchů, zejména významné kariéry u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, a hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků. Pomalu ale jistě se tak naplňuje odhad britsého časopisu Gramophone, který ho v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost.

Jakub Hrůša

Vyprávění Jakuba Hrůši je plné neotřelých a hlubokých hudebních postřehů, ale často také úsměvných vsuvek. Například se svěřil, že postupem času rezignoval a má stále víc věcí ve virtuální podobě, i když byl tradičnějšího a „papírového“ založení. Jinak prý totiž většinou postrádá to, co právě potřebuje, vzhledem k jeho několika „domovům“ a neustálým přejezdům. A neopomněl dodat, že za jeden z takových domovů, respektive ten umělecký, pokládá jednoznačně i Rudolfium, kde jsme také v jednom ze salonků náš rozhovor natáčeli.

Jakub Hrůša

Pořad začíná proslulou Verdiho La donna è mobile. A Jakub Hrůša hned dodává, proč - jeho iniciací do hudby byl totiž Lucianno Pavarotti. Prý ho dodnes poslouchá až nekriticky a jeho hlas ho uchvacuje. Podobě vnímá také baroko, které sice tolik nedělá, ale o to raději hudbu tohoto období poslouchá. Také zavzpomínal, že první skladbou, kterou dirigoval – doma se špejlí před gramofonem – bylo Ravelovo Bolero. A popisoval, jak bránil rodičům doslova vlastním tělem, aby ke konci tuto skladbu ztlumovali a bránili tak její geniální gradaci.