Presto Daniela Wiesnera 

2. listopad 2026

Návštěva u všestranného klavíristy, bez něhož by se řada komorních orchestrů neuskutečnila. Na D-dur 7. listopadu 8:00-12:00.

Soudobí čeští skladatelé nalézají zastání pro svou klavírní tvorbu u pianisty Daniela Wiesnera. Jeho příklon k novotám v hudbě dostal impuls v závěru studia na Pražské konzervatoři. Tehdy ho legendární profesorka Valentina Kameníková uvolnila k realizaci projektu britské hudby ve třídě kolegy Jana Riedelbaucha. Student, nadšen důvěrou do něj vloženou, začal studovat složité kompozice a věřte tomu nebo ne, Daniela začala od té doby moderna bavit. Dnes má mezi kolegy skladateli mnoho známostí a také pevná přátelství. 

Takový vztah navázal třeba se skladatelem Janem Hanušem, jehož břevnovské vilce konzultoval interpretaci nových a starších opusů. Mnohé z nich nahrával v rozhlase i pro nahrávací společnosti a  pravděpodobně Hanušovo poslední dílo, klavírní koncert Tři fragmenty z Apokalypsy, premiéroval v cyklu koncertů Pražské premiéry ve Dvořákově síni Rudolfina. Filharmonii Hradec Králové dirigoval tehdy Ondřej Kukal.

Daniel Wiesner hrává premiéry novinek, natáčí je a také se věnuje autorům nežijícím. Z jeho spolupráce s Českým rozhlasem vzešly třeba nahrávky hudby Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Karla Boleslava Jiráka, Miloslava Kabeláče, Zdeňka Šestáka a dalších autorů. S Českým rozhlasem je propojen také spoluprací s účastníky Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga, jak v průběhu soutěže, tak na koncertech Jihočeského festivalu Concertino Praga. V rozhlasovém Studiu 1 účinkoval i v cyklu přímých večerních přenosů na stanici Vltava, natáčel tam vedle instrumentálních kompozic absolutní hudby také melodramy s Hanou Maciuchovou nebo Soňou Červenou. V tomto oboru je Daniel Wiesner žádaným klavírním partnerem.

Daniel Wiesner  v kapli HAMU. Foto Rafael Brom  1 DSC00797.JPG

Wiesnerova rozhlasová spolupráce je přítomna také v přímých přenosech z koncertů festivalu Hudební fórum Hradec Králové. Vzpomeňme třeba koncerty Alfreda Schnittkeho, Witolda Lutoslawského a také unikátně obtížný Klavírní koncert „Gran Toccata“ Dietera Ammanna, jehož nastudováním strávil Wiesner tři čtvrtě roku.    

Častým Wiesnerovým rozhlasovým partnerem byl tehdejší hudební dramaturg Jiří Teml a při natáčení také režisér a skladatel Jiří Gemrot. Nahrál klavírní part v jeho Klavírním kvintetu a premiéroval jeho klavírní koncert s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. Zatím jejich nejčerstvějším společným projektem je nahrávka Písní s pěvcem Romanem Janálem, která čeká na vydání. Spolu s Gemrotovou skladbou jsou na programu Písně Jiřího Temla a Miloše Orsoně Štědroně.

Daniel Wiesner je nositelem Ceny České hudební rady za vynikající interpretaci soudobé hudby a propagaci české tvorby. A dočkal se také odezvy od autorů, třeba Adam Klemens věnoval Wiesnerovi svůj Klavírní koncert.   

Specialista na soudobou hudbu nezapomíná na autory starších stylových období. Klavírní koncert C dur K 21 Wolfganga Amadea Mozarta hrál se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK.  Příležitostně hraje klasický repertoár v partnerství klarinetistkami Ludmilou Peterkovu nebo Annou Paulovou, klarinetistou Irvinem Venyšem, houslisty Petrem Maceškem a Pavlou Tesařovou, a dalšími sólisty. 

Sem patří také kompozice Bedřicha Smetany, které autor upravil pro klavír a čtyři klavíry, čtyřručně. Je to celý cyklus symfonických básní Má vlast, dvě části z Triumfální symfonie a Richard III. Hraje také skladby Johannesa Brahmse v repertoáru komorního souboru Brahmsovo trio, jehož je členem. Další klasický repertoár hraje v sestavě souboru In modo camerale.  

Přehlídku aktivit Daniela Wiesnera doplňuje jeho spolupráce s domácími orchestry. Často hrává se Symfonickým orchestrem  Českého rozhlasu, Komorním orchestrem Berg, Plzeňskou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Janáčkovou filharmonií Ostrava a také s Českou filharmonií.

A byla to také filharmonie se kterou hrál nejen 3. klavírní koncert Bély Bartóka, ale také skladby Oliviera Messiaena, které se staly velkým projektem Wiesnerova repertoáru. S filharmonií hrál suitu pro klavír a orchestr Exotičí ptáci a Barvy nebeského města. Se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy provedl symfonii Turangalila. Pak nahrál rozhlas jeho koncertní provedení Kvartetu na konec času a objednal studiovou nahrávku rozsáhlého cyklu  Dvacet pohledů na Ježíška.              

Daniel Wiesner byl studentem profesora Petera Toperczera  na Hudební a taneční Akademii múzických umění v Praze, kde dnes působí jako je pedagog v oddělení klavírní spolupráce. Jeho manželka Marie je klavíristka a pedagožka na konzervatoři Jana Deyla a Střední škole pro zrakově postižené. Mají dva syny, kteří dlí v Anglii a hudbě se nevěnují. 

autor: Rafael Brom
Spustit audio