Za starou hudbou do Innsbrucku
Jana Vašatová už několikrát navštívila festival staré hudby v Innsbrucku. Tentokrát nás vzala s sebou. Na D-dur 30. a 31. července 08:00-12:00.
Festival staré hudby v Innsbrucku má velkou tradici: jeho první ročník se uskutečnil v roce 1976, ale do Innsbrucku našich dnů patří stará hudba už víc 60 let. Tak dlouho se totiž objevuje v sérii koncertů konaných každoročně v létě na zámku Ambras kousek za městem.
Innsbruck bychom našli jako hudební centrum už v renesanci a baroku. Tehdy působili jako dvorní kapelníci tohoto alpského města například skladatelé Paul Hofhaimer, Heinrich Issac nebo Pietro Antonio Cesti, bylo zde první volně přístupné, vlastně městské divadlo v německy mluvících zemích a existoval tu instrumentální ansámbl, jakýsi předobraz pozdějšího mannheimského orchestru.
Festivalové koncerty se dnes konají po celém městě a také v nedalekém Stamsu, kde působil náš Jan Zach. Za léta existence festivalu zde hostovali snad všichni, které v oblasti interpretace tzv. staré hudby něco znamenají – stačí uvést abecední výčet jmen dirigentů: Rinaldo Alessandrini, Giovanni Antonini, Howard Arman, Fabio Biondi, Attilio Cremonesi, Alan Curtis, Alessandro De Marchi, John Eliot Gardiner, Nikolaus Harnoncourt, Thomas Hengelbrock, René Jacobs, Konrad Junghänel, Sigiswald Kuijken, Hans-Martin Linde, Charles Medlam, Eduard Melkus, Lars Ulrik Mortensen, Christina Pluhar nebo Jordi Savall. Operní představení nebo sólová pěvecká vystoupení zavedla do Innsburcku podobně vysokou třídu – připomenu jména jako Jennifer Larmore, Olga Pasychnik, Nuria Rial, Ana Prohaska, Antonio Abete, Kobie van Rensburg, Johannes Chum, Sunhae Im atd., včetně početných kontratenoristů – René Jacobs tu jako pěvec vystupoval na prvním festivalovém ročníku, dále tu vystupovali Derek Lee Ragin a Bejun Mehta, Dominique Visse sem zajížděl se svým Ensemble Clément Janequin. Zažít tu bylo možné i celou řadu dalších specializovaných ansámblů – např. soubor Les Arts Florissant s Williamem Christiem, Ensemble Baroque de Limoges s gambistou Christophem Coinem, koncertoval tu hráč na historické klávesové nástroje Gary Cooper, soubor Café Zimmermann, Concerto Vocale Gent, atd. atd.
Hlavním bodem festivalové dramaturgie byla v Innsbrucku vždy opera. V některých festivalových ročnících nejen jedna. Opět samotný výčet je zcela imponující už svým stylovým záběrem a faktem, že řada inscenací uváděla opery v novodobých premiérách a vznikala na základě badatelské práce v archívech. Na scéně Tyrolského divadla se objevila jako první Psyche Johanna Josepha Fuxe, dále pak opery Händlovy, Cestiho, Stradelly, Glucka, Monteverdiho, Cavalliho atd. V roce 1991 se dobový záběr poprvé posunul až k Mozartovi.
To už ale na scénu innsbruckého festivalu vstoupil René Jacobs. V jeho rukou byla od roku 1991 do roku 2009 festivalová operní dramaturgie. Renomovaný dirigent a kontratenorista pak stál v letech 1997 - 2009 v čele festivalu jako jeho umělecký šéf. Sám tu nastudoval víc jak dvacet oper – mezi nimi díla Pietra Antonia Cestiho (L´Orontea, L´Argia), Claudia Monteverdiho (L’Orfeo, Il ritorno d´Ulisse in patria, L´incoronazione di Poppea), Francesca Cavalliho (Giasone, Serse), Francesca Contiho (Don Chisciotte in Sierra Morena), Antonia Sartoria (Giulio Cesare in Egitto), Händelova Flavia a Rinalda i oratorium Belshazzar, Telemannova Trpělivého Sokrata a hudební drama Orpheus oder die Wunderbare Beständigkeit der Liebe, Hasseho operu Solimano, Haydnův Il mondo della luna.
Jacobsův byl i Florian Leopold Gaßmann a jeho L´opera seria, a především první festivalový Mozart (1991 La finta semplice a o patnáct let později Don Giovanni). Bylo to období, kdy jsem do Innsbrucku často jezdila, takže pozvu v pořadu hlavně do těchto let. A vybrali jsme především nahrávky René Jacobse (i rozhovor s ním) a Dominiqua Visse. Zazní mimo jiné Haydnovy Roční doby v Jacobsově nastudování, nebo mše Antoine Brumela Et ecce terrae motus v podání Vissova souboru Ensemble Clément Janequin, se kterým hrají Les Sacqueboutiers de Toulouse. Podíváme se i do Stamsu - s dr. Miroslavem Malurou za Janem Zachem.
Dnes stojí už od roku 2010 v čele festivalu dirigent a specialista na provozování staré hudby Alessandro de Marchi. V jeho nastudování uslyšíme výběr z oratoria Davidis pugna et victoria Alessandra Scarlattiho a z Vivaldiho oratoria Juditha triumphans.
Na D-dur 30. a 31. července 08:00-12:00 s reprízami po půlnoci
