150 let od narození Arnolda Schönberga
Začátkem září uplynulo 150 let od narození rakouského skladatele, teoretika a příležitostného malíře Arnolda Schönberga. Toto kulaté výročí oslavíme na vlnách Českého rozhlasu D-dur již příští víkend v pořadu Na návštěvě. Během dvou víkendových dopolední si představíme nejen Schönbergovo skladatelské dílo, ale také jeho neobyčejné životní osudy.
Arnold Schönberg byl dlouho považován za kontroverzního autora, jeho skladby posluchače pobuřovaly, ovšem také nesmírně fascinovaly. Jeho neobyčejné pracovní nasazení mu pomohlo odolávat tehdejším předsudkům konzervativních posluchačů, aby se nakonec stal uznávaným světovým skladatelem, novátorem a autorem tzv. dodekafonie.
Náš hudební výběr je po oba víkendové dny povětšinou sestaven chronologicky a vztahuje se ke klíčovým okamžikům skladatelova života. Sobotní ráno proto na vlnách Českého rozhlasu rozezní ještě zcela tonální rané romantické Nokturno pro smyčce a harfu, které Schönberg zkomponoval už v roce 1896. Jen o pouhé dva roky později vznikla další skladba, z níž si vyslechneme ukázku – již atonální cyklus Čtyři písně op. 2 na texty básníků Richarda Dehmela a Johannesa Schlafa.
Poezie Richarda Dehmela inspirovala mladého Schönberga i při kompozici následující skladby z našeho výběru – smyčcového sextetu Zjasněná noc op. 4, který si představíme ve verzi pro smyčcový orchestr. Tentokrát si Schönberg vybral romantickou báseň Dva lidé o lásce a odpuštění. Skladba vznikala krátce před Schönbergovou svatbou s Mathilde von Zemlinsky, sestrou skladatele a dirigenta Alexandra Zemlinského. Švagr se Schönbergovi stal přítelem a učitelem, revidoval s ním jeho skladby, a některé z nich dokonce provedl. Zemlinského hudební rukopis si představíme prostřednictvím jeho Symfonické básně o třech částech s názvem Mořská panna.
V roce 1901 se Arnold Schönberg s rodinou přestěhoval do Berlína, kde přijal pozici hudebního ředitele v uměleckém kabaretu Das Überbrettl. Pro zdejší hudební uskupení napsal další hudební ukázku – tříminutovou skladbu s názvem Nachtwandler.
V Berlíně se také Schönberg seznámil s Richardem Straussem, jenž ho upozornil na Maeterlinckův text Pélleas a Melisanda. Vzniklo tak dílo mimořádných kvalit – stejnojmenná symfonická báseň op. 5, naše další hudební ukázka.
Sobotní dopoledne pak uzavřeme monumentální kantátou Písně z Gurré na text Jense Petera Jacobsena. Poprvé byla kantáta uvedena 23. února 1913 ve Vídni pod taktovkou Franze Schrekera a setkala se s mimořádným ohlasem. Sám Schönberg právě toto dílo označil za klíč k celému svému uměleckému vývoji.
Nedělní ráno na stanici D-dur zahájíme Schönbergovým Smyčcovým kvartetem č. 1 d moll, op. 7 z roku 1905, který záhy vystřídá svým obsazením individualistická Komorní symfonie pro patnáct sólových nástrojů E dur op. 9.
V roce 1911 vznikla Nauka o harmonii, ve které Schönberg mimo jiné zdokumentoval krizi, s níž se tehdejší hudební teorie musela nutně vypořádat.
Zásadním dílem, v němž Schönberg demonstruje prolomení hranic staré estetiky, je písňový cyklus Kniha visutých zahrad op. 15, který zkomponoval na verše svého oblíbeného básníka Stefana Georga. Tento opus proto nemůže v našem hudebním výběru rovněž chybět.
Rok 1911 přináší také velký zármutek, umírá totiž Gustav Mahler, Schönbergův blízký přítel a zastánce jeho hudby. Mahlerova smrt Schönberga zasáhla natolik, že se rozhodl zkomponovat Šest drobných klavírních skladeb op. 19, dílo stručné, oduševnělé, jak sami v ukázce posoudíte. V Schönbergově tvorbě se řadí mezi klíčové. Brzy poté Schönberg komponuje další mimořádnou skladbu – naší další hudební ukázku – a sice cyklus jednadvaceti melodramů s názvem Měsíční Pierot na texty Alberta Girauda. Tento cyklus se stal jedním z nejvíce fascinujících děl v hudební historii dvacátého století.
V červnu roku 1921 Schönberg pronesl k jednomu ze svých žáků následující slova: „Právě jsem objevil něco, co zajistí svrchovanost německé hudbě na dalších 100 let.“ Schönberg totiž právě začal skládat Suitu pro klavír op. 25, svou první dvanáctitónovou skladbu. A naši další hudební ukázku následovanou jiným mistrovským dílem - Variacemi pro orchestr op. 31, v nichž Schönberg pracuje s motivem tónů B-A-C-H, přičemž vyčerpává téměř všechny kompoziční možnosti.
S nástupem nacionálního socialismu v roce 1933 musel Arnold Schönberg v Německu opustit všechny své dosavadní pracovní aktivity a rozhodl se pro emigraci přes Paříž do Spojených států. V USA brzy získává nové pracovní nabídky a na objednávku židovské obce komponuje skladbu Kol Nidre op. 39 v rozšířené tonalitě a používá zde pět taktů liturgické melodie. I tato skladba patří k nejgeniálnějším Schönbergovým dílům.
Působivou a emotivně vypjatou skladbu Kol Nidre op. 39 vystřídá Schönbergova orchestrální úprava Brahmsova klavírního kvartetu č. 1 g moll op. 25. Johannes Brahms byl totiž pro Schönberga velkým uměleckým vzorem. Brahmsovo dílo propagoval, přednášel o něm například v rozhlase, věnoval mu také rozsáhlou vědeckou studii. Právě přednáška o Brahmsově tvorbě v berlínském rádiu v roce 1933 byla posledním veřejným vystoupením Arnolda Schönberga v Německu.
O osm let později se Schönberg stává americkým občanem. Následující rok pak pod dojmem vstupu Spojených států amerických do války zkomponoval melodram Óda na Napoleona Buonaparta op. 41 pro recitátora, smyčcový kvartet a klavír. Za text si zvolil pamflet lorda Byrona z roku 1814 Óda na Napoleona, který se v Schönbergově pojetí stal v podstatě antifašistickým manifestem. Óda na Napoleona Buonaparta bude také poslední skladbou nedělního dopoledne, které věnujeme životu a dílu rakouského skladatele Arnolda Schönberga, jehož výročí 150 let od narození si v těchto dnech připomínáme. Schönbergova hudba i vědecké texty ovlivnily nejen významné muzikology a hudební kritiky, ale i generace skladatelů, hudebníků i posluchačů. Ostatně posuďte sami a přijměte naše pozvání k poslechu pořadu Na návštěvě.
Pořad věnovaný životu a dílu Arnolda Schönberga vysílá Český rozhlas D-dur o víkendu 14. a 15. září od 8 do 12 hodin.
