Aida z newyorské Metropolitní opery

29. leden 2025

Aida Giuseppe Verdiho (1813-1901) patří už více než jeden a půl století k nejatraktivnějším operním titulům. Na pozadí velkolepých scén odehrávajících se ve starověkém Egyptě se odvíjí  milostný příběh etiopské princezny Aidy, která je otrokyní na egyptském dvoře a vojenského velitele, Egypťana  Radamese. Vnitřní boj obou mezi zakázanou láskou a smyslem pro vlasteneckou loajalitu a povinnost komplikují intriky spřádané rivalkou Aidy, princeznou Amneris.

Otevřením Suezského průplavu 17. listopadu 1869 se završil jeden z historicky největších technických počinů své doby. Posílilo to nejen politické a hospodářské pozice Egypta, ale vyvolalo i ambice, aby se jeho hlavní město kulturně vyrovnalo světovým metropolím.  Egyptský panovník – khediv Isma'il Pasha (1830-1895) nechal postavit v Káhiře reprezentativní dvorní divadlo podle návrhu italského architekta Pietra Avoscaniho, které bylo slavnostně otevřeno Verdiho operou Rigoletto. Isma'il Pasha se rozhodl objednat pro divadlo také původní „národní operu“ na námět z egyptské historie. Nabízel se starověký příběh etiopské otrokyně Aidy a egyptského vojevůdce, který zpracoval francouzský egyptolog ve službách khediva Edouard Mariette a ředitel  Komické Opery v Paříži  Camille du Locle z něho vytvořil francouzský scénář v próze.

Pro hudební ztvárnění byli zvažováni přední skladatelé té doby - mezi vytipovanými autory byli Richard Wagner, Charles Gounod a Giuseppe Verdi, jehož Rigoletto slavil mimořádný úspěch při otevření káhirské dvorní opery. Verdi byl pak definitivní volbou a 2. června 1870 potvrdil, že přijímá objednávku na vytvoření  nové opery, která měla být uvedena v Káhiře v následující zimní sezóně.

Verdi se dal rychle do práce, bohatý příběh jej lákal pro fascinující exoticko archaické prostředí, drama osudové lásky a také téma války a povinnosti k vlasti – to vše bylo příslibem pro divadelně působivé ztvárnění. Ačkoli nebyl příznivcem cestování a vůbec ne cest po moři, Verdi Egypt v souvislosti s prací na Aidě navštívil, aby vstřebal autentické dojmy  z exotického prostředí. Libreto zpracoval podle podrobných dispozic a za úzké spolupráce skladatele Antonio Ghislanzoni (1824-1893).

Verdimu se podařila obdivuhodná syntéza typu pompézní  velké opery, který reprezentují velkoryse koncipované sborové scény, s dramatickou životností vyjadřující individuální lidské příběhy plné vášnivých emocí i jemných citových hnutí. Příprava inscenace, která měla mít premiéru v lednu 1871 se ale zkomplikovala prusko - francouzskou válkou, protože dekorace a kostýmy pro exkluzivní výpravu byly zhotovovány v obležené Paříži a nemohly být včas převezeny. Verdi tak využil čas k revizi  libreta a partitury. 

Slavnostní premiéra  Aidy se uskutečnila v Káhiře 24. prosince 1871, dirigentem byl Giovanni Bottesini. Sborové scény se odehrály za účasti místních spoluúčinkujících a tak působily velice přesvědčivě. Slavný triumfální pochod hrál band egyptské armády – je určen pro speciální dlouhé trubky nazývané "aidovky", které nechal Verdi speciálně zhotovit v Miláně. Opera se setkala s nadšeným přijetím, stejně jako v únoru 1872 při své italské premiéře v  milánské La Scale, kde byla představitelkou titulní role česká sopranistka Tereza Stolzová, prominentní interpretka postav Verdiho oper.

V záznamu představení v Metropolitní opeře v New Yorku 25.ledna t.r. zpívají:

Angel Blue (Aida),  Piotr Beczała (Radames),  Judit Kutasi  (Amneris) , Quinn Kelsey  (Amonasro),   Morris Robinson (Ramfis), Harold Wilson (Egyptský král),  Amanda Batista (Kněžka) a Yongzhao Yu (Posel)

Sbor a orchestr Metropolitní opery řídí Yannick Nézet-Séguin

Vysíláme v pravidelném operním čase v neděli 2. února v 16:00 a pak zde online.

autor: Dagmar Henžlíková

Více z pořadu