Dvě profese Jana Králíka
Polabí, Hudební mládež a starší i staré nahrávky, to jsou témata, která prostupují návštěvu stanice D dur u hudebního publicisty Jana Králíka u něj doma, nedaleko Prahy. Vysíláme o víkendu 3. a 4. srpna..
Profesí Jana Králíka je lingvistika a matematika, jejichž průsečík ho na celý život zavedl do Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Druhou paralelní polovinou jeho života je však hudba. Je jejím milovníkem a znalcem a popularizace hudby je jeho druhou profesí. Návštěva u doktora Králíka je věnována téměř výhradně hudbě, kterou vybral pro vysílání. O sobě hovoří méně a o matematice skoro ne, vlastně vůbec.
Doma je Jan Králík v městysi Lázně Toušeň na soutoku Labe a Jizery. Je tamním patriotem, zastupitelem a celé půlstoletí, od studentských let, také kronikářem. Není divu, že ze své diskotéky a fonotéky vybral tolik skladeb, které mají nějaký vztah k Polabí, respektive k Dolnímu Pojizeří. Bezděky s ním zažijeme pravý hudební výlet. Teprve díky němu se dozvíme, že do tohoto regionu nějak patří nejen bratři František a Jiří Antonín Bendové, ale také Michael Maier, Jan Zach, Bedřich Smetana nebo Váša Příhoda a že tudy projel mimo jiné i Mozart. A je pochopitelné, že se několikrát vrátíme k tvorbě Josefa Bohuslava Foerstera. Nejen proto, že našeho hostitele jeho hudba silně oslovuje, ale i proto, že skladatel v posledním období života trávil hodně času mimo Prahu, v domku v Novém Vestci, od Toušeně nedaleko, jen přes řeku. Tam také, bezmála dvaadevadesátiletý, v roce 1951 zemřel.
S Emou Destinnovou, jejíž nahrávky připravil k rozsáhlé edici, se Jan Králík pochopitelně setkat nemohl, zato byl v devadesátých letech vídán s jinou slavnou pěvkyní, Jarmilou Novotnou. Podílel se výrazně na přípravě jejích pamětí. A když se vrátila z exilu do vlasti další významná česká zpěvačka, Soňa Červená, s potěšením pomáhal zpřístupňovat i její nahrávky. Hlas všech tří ve vysílání zazní. Během návštěvy však přijde řeč i na nahrávky Panochova kvarteta, Ivana Klánského, Čeňka Pavlíka a řady dalších tuzemských instrumentalistů. Není divu, že hráli na koncertech i v Toušeni, mnozí opakovaně.
Po desetiletí je Jan Králík spojován rovněž s Hudební mládeží, organizací, která obdobím totalitního režimu nenápadně, ale vytrvale a úspěšně pronášela dál potřeby a hodnoty existující mimo hlavní proud – krásu, lásku k vědění, kultivovanost. Z vyprávění našeho hostitele vyplývá, že Hudební mládež, v níž byl nejen lektorem, ale také předsedou, přinášela řadě lidí nejen poznání a radost z hudby, ale také základy celoživotních přátelství.
Vysílá stanice D-dur 3. a 4. srpna 8:00 - 12:00 s reprízani po půlnoci nebo on line zde.
