Gustav Mahler, současník budoucnosti

Mahlerovský víkend připravil Petr Veber na 15. a 16. května, 8:00-12:00, s reprízou hned o půlnoci.

Zemřel 18. května 1911, v pouhých jedenapadesáti letech. Tvrdit o něm, že byl český skladatel, asi nikdo nebude. Opomíjet nicméně, že pocházel z Vysočiny a že do patnácti žil v Jihlavě, také nelze. I toho se dotkne víkendová Návštěva u Gustava Mahlera, naplněná jeho vlastní hudbou i hudbou jeho současníků.

Jak to bylo s Mahlerem a s Brahmsem? A jak s ním a s Richardem Straussem? A mohl se potkat s Debussym? Pár zajímavostí během vysílání zazní. Na svět přišel Mahler v červenci 1860. Bylo tehdy nedlouho po premiéře Gounodovy opery Faust a Markétka, Wagner zrovna dopsal Tristana a Isoldu a Verdi Maškarní ples, Liszt pracoval na oratoriu Legenda o svaté Alžbětě a Berlioz na opeře Trojané, Max Bruch na Houslovém koncertu g moll a Bedřich Smetana na symfonické básni Hakon Jarl…

Chatka v Toblachu

Ve dnech kolem jeho narození byl Smetana zrovna ze Švédska na prázdninách v Čechách a měl v Obříství u Neratovic svatbu se svou druhou ženou. Prodaná nevěsta měla pak v Praze premiéru, když bylo jihlavskému chlapci necelých šest. O čtvrtstoletí později ji uvedl jako šéfdirigent v Hamburku, pravidelně ji dával jako operní šéf ve Vídni a nakonec dirigoval i newyorskou premiéru v únoru 1909 v Metropolitní opeře. Ve Vídni mimochodem hned v první sezóně s neskrývaným nadšením, ještě před Prodanou nevěstou, nastudoval i další Smetanovu operu, Dalibora… V souvislosti s Mahlerem a s Hamburkem a Vídní nesmí být ovšem zapomenuto ani jméno Josefa Bohuslava Foerstera, který se tam s ním přátelil.

Na konci života Mahler několik let působil jako dirigent v New Yorku, předtím byl šéfem Dvorní opery ve Vídni. Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Ale není to spravedlivé. Vizionářské koncepce jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách zcela výjimečný umělec.

Logo

Do dnešní doby se dochovaly všechny tři chatky, v nichž Gustav Mahler v létě komponoval. Druhou a Třetí symfonii napsal v Solnohradsku, v altánu na pozemku hostince u jezera Attersee. Druhý domek si nechal postavit v lese nad svou vilou, kterou si pořídil na jižním břehu jezera Wörthersee v Korutanech. Dokončil tam Čtvrtou symfonii, v dalších letech postupně následovaly další čtyři a s nimi také písně z Chlapcova kouzelného rohu a Písně o mrtvých dětech. Devátou symfonií a Píseň o zemi psal potom v létě v tyrolských Dolomitech nedaleko Toblachu, v proskleném dřevěném altánu na kraji lesa kousek od hotýlku, kde bydleli.

Víkendové vysílání nepostihne vše. Bylo by zajímavé hledat souvislosti, podobnosti i odlišnosti při poslechu Zemlinského, Schönberga, Rachmaninova, Janáčka… Stálo by za to zmapovat, co všechno Mahler dirigoval a co se z toho případně přetavilo (nebo kupodivu nepřetavilo) do jeho vlastní hudby. Určitě by bylo zajímavé znovu si poslechnout symfonii Asrael Josefa Suka… nebo dokonce hledat jeho odkaz v Šostakovičových symfoniích… Podněty pro příště. „Gustav Mahler v roce 1911 definitivně nezemřel. Je mu třeba rozumět jako současníku budoucnosti,“ napsal na samém konci 20. století rakouský muzikolog Kurt Blaukopf.

ČRo D-dur 15. a 16. 5. 2021, 08:00-12:00, s reprízou hned o půlnoci

autor: Petr Veber
Spustit audio

Více z pořadu