Haydnovy Roční doby v Ostravě

03500287.jpeg
03500287.jpeg
Zahajovací koncert letošního 12. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu nás zastihnul ještě v létě, psalo se 1. září 2015 a na programu bylo jedno jediné dílo: Haydnovy Roční doby. V malebném chrámu Panny Marie Královny v Ostravě - Mariánských Horách oratorium provedla skvělá trojice německých zpěváků Johanna Winkel (soprán), Robert Sellier (tenor) a Henryk Böhm (baryton). S Českým filharmonickým sborem Brno si dílo osvěžil sbormistr Petr Fiala, oratorium poprvé ve své mladé dirigentské kariéře nastudoval a provedl Tomáš Brauner, kterému byla nabídnuta pořadatelem pro spolupráci místní Janáčkova filharmonie Ostrava.

Kdo z publika znal např. nahrávky Nikolause Harnoncourta nebo Rogera Norringtona, očekával více jak dvě hodiny hudby. Petr Fiala po dohodě s dirigentem oratorium zkrátil, i tak (a musím říct velmi soustředěně) sedělo publikum ve zcela zaplněném kostele více jak 100 minut bez přestávky. Zahajovací koncert každého festivalu se snaží být výjimečný, a to se i přes zkrácení celého oratoria hlavnímu dramaturgovi a řediteli festivalu Igoru Františákovi povedlo: výjimečnost tkvěla v tom, že bylo u nás vůbec uvedeno nákladné oratorium, a výjimečnost na druhou v tom, že se jednalo právě o Roční doby, a ne o populární Haydnovo Stvoření.

03500286.jpeg

PROGRAM:
Joseph Haydn: Roční doby
Oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
Zpívají Johanna Winkel (soprán), Robert Sellier (tenor) a Henryk Böhm (baryton).
Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala) a Janáčkovu filharmonii Ostrava diriguje Tomáš Brauner.
Záznam zahajovacího koncertu 12. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu ze dne 1. září 2015 z kostela Panny Marie Královny v Ostravě - Mariánských Horách.

Muzikolog Jaroslav Pszczolka v programu ke koncertu stručně nastínil Haydnovu cestu k oratorní tvorbě: „Joseph Haydn během svých pobytů v Anglii byl přítomen provedení Händelova Mesiáše ve Westminsterském opatství. Byl údajně tak dojat, že se rozhodl napsat něco podobného. Není tedy divu, že ve svých oratoriích vychází z Händelových koncepcí a spojuje je s hudební řečí klasicismu. Záhy po fenomenálním úspěchu prvního Stvoření vyzval Haydnův libretista baron Gottfried van Swieten skladatele ke kompozici dalšího oratoria, tentokrát inspirovaného Ročními dobami skotského básníka Jamese Thomsona. První reakce skladatele byla odmítavá. Nedokázal si představit, že by měl vedle obrovského díla Stvoření postavit kompozici s rurální tematikou. Když Haydn dílo roku 1801 dokončil, bylo mu 69 let. Tehdy si postesknul, že tato kompozice byla jednou z nejnáročnějších v jeho kariéře“.

03500284.jpeg

Roční doby jsou psány pro dosti rozsáhlý, pozdně klasicistní orchestr, smíšený sbor a tři sólisty, kteří ztvárňují archetypy venkovanů- Simona, Hanne a Lukase. V každém ze čtyř dílů Ročních dob (Jaro, Léto, Podzim, Zima) jsou vykresleny nejen cykly přírody, ale zároveň cykly lidského života. Od oslavy mladí přechází Haydn k pastorálnímu tónu (i letní bouřce), k času sklizně (s obrazy myslivosti) a naplněné lásky k mollové tónině, která navozuje chlad, šero a tíseň, ale také meditaci s vítěznou nadějí v nový život. (Simon v závěru zpívá: „Pak jitro nové nastane a Boží slovo probudí nás k bytí novému, jenž nezná bolest ani smrt“.)

Oratorium Roční doby bylo poprvé provedeno 24. dubna 1801 v paláci knížete Schwarzenberga. Podobně jako předchozí Stvoření, měly Roční doby okamžitý úspěch. Po jejich dokončení se Haydnovo zdraví zhoršilo a kompozici se už v pozdních letech svého života nevěnoval. Tvrdil, že už nemá sílu dát hlas hudbě, která v něm byla stále přítomna.