Hudební ukřižování, zmrtvýchvstání a vzkříšení
Velikonoční víkendové dopoledne na D-dur vysíláme v sobotu a v neděli 8:00-12:00
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K Velikonočnímu týdnu patří v liturgii a hudbě Pašije, části evangelií popisující poslední večeři, zatčení, soud, smrt a pohřeb Ježíše Krista. Název pochází z prvního slova při předčítání - „Passio Domini nostri Iesu Christi secundum…“ „Utrpení našeho Pána Ježíše Krista podle…“ a následuje jméno evangelisty, z jehož textu se vychází.
V sobotním pořadu na stanici Český rozhlas D-dur zazní tři ukázky různých přístupů skladatelů k pašijovým textům: Pašije Alessandra Scarlattiho, Krzystzofa Pendereckého a Josefa Myslivečka. Scarlatti navazuje na formu italského oratoria 17. století s oficiálním liturgickým jazykem latinou; jeho pašije tvoří jednolitý oblouk hudby, který není dělen na jednotlivá čísla. Celým dílem provází Evangelista, který vypráví příběh Ježíšova ukřižování.
Pendereckého oratorium Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista podle Lukáše je komponováno rovněž na latinský text a pro velký provozovací aparát - chlapecký sbor, tři smíšené sbory, tři sólové zpěvní hlasy a recitátora plus symfonický orchestr. Vzniklo k 700. výročí vysvěcení katedrály v Münsteru.
Josef Mysliveček komponoval na italský text Pietra Metastasia, a pro italská oratoria té doby bylo charakteristické vypuštění postavy vypravěče a volné zpracování biblického příběhu. Myslivečkovy Pašije musely být velmi populární – v roce florentské premiéry zazněly také v Praze, a v dalších letech opět ve Florencii, Boloni, Mnichově, Bamberku a několikrát v Římě. Neděle, Boží hod velikonoční, je největší slavnost křesťanského světa, při které se slaví Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva. Pro všechny to bývaly a jsou i svátky jara.
Řada skladatelů oslavila tyto okamžiky ve svých dílech, ať už Joseph Haydn v oratoriu Roční doby, Robert Schumann ve své Jarní symfonii, Beethoven v Houslové sonátě zvané Jarní, nebo Gustav Mahler ve své Symfonii č. 2 c moll s podtitulem Vzkříšení. Spolu s těmito díly uslyšíme i skladby českých autorů - zazní Variace na velikonoční sekvenci pro varhany Jiřího Ropka, a kompozice Zdeňka Lukáše, Zdeňka Šestáka, Ilji Hurníka a Jana Málka, vycházející ze zpracování textů lidové poezie, vítajících jaro.
