Pět století s Palestrinou
Narodil se s největší pravděpodobností počátkem února roku 1525 a stal se nejuctívanějším ze skladatelů vrcholné renesance. Giovanni Pierluigi da Palestrina. První únorový víkend vysíláme jeho hudbu i tvorbu jeho současníků, předchůdců a následovníků – mše, moteta, chansony, žalmy a madrigaly i pavany a gagliardy.
Giovanni Pierluigi z městečka Palestrina ležícího nedaleko na východ od Říma napsal ve formách renesanční vokální polyfonie stovky děl, která dodnes slouží za vzor katolické chrámové hudby. Důvodem ke koncentrovanému výběru repertoáru z šestnáctého století se stalo mimořádně kulaté výročí, které tento hudebník má. Narodil se totiž zřejmě 3. února 1525. Umělecky byl spojen především s Římem a s papežskou kurií. A jeho život se mimochodem uzavřel 2. února 1594. To už se ví s určitostí.
Pro víkendové vysílání by však jen a jen Palestrinova vokální hudba, klidná a vážná, byla málo. A tak je naznačen rovněž širší kontext. Ze současníků jsou vybráni Orlando di Lasso, Girolamo Frescobaldi nebo Melchior Franck a samozřejmě i Claudio Monteverdi, jehož odkaz ovšem zasahuje i hluboko do následujícího století. Z těch méně známých jsou to Guillaume Morlaye, Thomas Robinson, Anthony Holborne či Petrus Fabritius. A z těch, kteří působili v Čechách, jde nejen o Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, ale také o Philippa de Monte a Valeria Otto.
Od Palestrinových předchůdců ve výběru nabízíme duchovní i světskou hudbu, kterou v patnáctém století a na začátku století šestnáctého zkomponovali Guillaume Dufay, Johannes Ockeghem a Josquin Desprez, tři nejvlivnější hudebníci náležející do tehdejší franko-vlámské školy. A následovníci? Ti patří dokonce do devatenáctého století: v duchu ceciliánské reformy katolické hudby komponovali mše bez orchestru, inspirované renesančním stylem, mimo jiné Liszt, Foerster, Fibich a Janáček.
Šestnácté století je také dobou reformace vycházející ze severního Německa a ze Švýcarska. Kalvínský protestantismus a hudbu luterské církve ilustrují žalmy a duchovní písně. Ve vysílání se však objeví i dvě z nejslavnějších světských renesančních skladeb – nedlouhé, hudebně hravé a zvukomalebné madrigaly. Ten, který napsal Orlando di Lasso, má titul L'eccho, tedy Ozvěna, ten z pera Clémenta Janequina se jmenuje Le chant des oiseaux, Ptačí zpěv. Třešničkou na dortu jsou pak k tomu neméně rozverné České madrigaly Bohuslava Martinů.
Sobota a neděle 1. a 2. 2. 2025 od 8:00 do 12:00, s reprízou o půlnoci
