Ivan Švýcarský: Hudba s vůní dřeva
Na návštěvě u houslaře Ivana Švýcarského. Poslechněte si online zkrácenou verzi pořadu.
Ve světlých prostorách v Biskupském dvoře v Praze, kde má Ivan Švýcarský ateliér, to krásně voní dřevem. Kromě různých nových a starších součástí smyčcových nástrojů tam prostor zaujímá i klavír, protože Ivan Švýcarský v ateliéru pořádá i komorní koncerty pro malou společnost přátel hudby, jako je on sám.
Od pěti let hrál na housle, ale na profesionální dráhu se nechystal. Díky tatínkovi nastoupil na Houslařskou školu v Lubech u Chebu, kde se učil u svého prastrýce mistra houslaře Josefa Vávry. Po absolvování navazující střední školy v Hradci Králové, kde se poznal s mistry Vladimírem a Tomášem Pilařovými, se vydal na pravý tovaryšský pracovní pobyt do Kolína nad Rýnem. Zahraniční zkušenost zúročil jako vedoucí houslařského atelieru a obchodní firmy Claude Lebet v La Chaux de Fonds ve Švýcarsku, kde restauroval nejvzácnější housle Stradivariho, Guarneriho, Guadagniniho ad. Po návratu do Čech spolupracoval s mistrem houslařem Přemyslem O. Špidlenem a absolvoval několik kratších zahraničních stáží v Německu, Anglii a Itálii. Účastnil se také úspěšně řady soutěží a měl možnost setkat se s významnými houslisty, jako byli např. Josef Suk, Yehudi Menuhin, Isaac Stern, Ruggiero Ricci nebo Maxim Vengerov. Je znalec a expert Státní sbírky hudebních nástrojů při Českém muzeu hudby - Národním muzeu, a člen Kruhu houslařů při Asociaci hudebních umělců a vědců.
A v tomto inspirativním prostředí Ivan Švýcarský vybíral ze své víc než bohaté fonotéky jeden skvost za druhým. Opravdu těžká volba mezi digitalizovanými nahrávkami legendárních interpretů, nebo cédéčky těch světových dnešních, s nimiž se Ivan Švýcarský setkal nebo o jejichž housle se staral. Vztah houslistů a houslařů je vzájemně inspirativní. Houslisté si vyberou vynikající nástroje, které jsou prací houslařů, a jejich kultivace tomu přidá takové to neviditelné fluidum, protože se do nástroje obtiskly charaktery houslistů. Jak říkal v jednom dokumentu Ivry Gitlis: "To nejsou moje housle, já jsem jen jeden z houslistů těchto houslí…" Jako ve všech lidských snaženích platí i zde, že dostat se na průměr není tak složité, dostat se mezi ty lepší je už těžší, ale potom když stoupáte ke špičce, každé zlepšení vyžaduje enormní úsilí. A takto je to i v tónu a vzhledu houslí.
Potvrzují to všechny nahrávky, které nakonec z hromady CD na stole pan Švýcarský vybral – ať už jsou to světové serenády v podání Josefa Suka, Eduardo Lalo v podání Ruggiera Ricciho, Bachovy houslové koncerty tak, jak je hraje Viktoria Mullova, nebo houslové koncerty Čajkovského a Glazunova v podání Maxima Vengerova. Houslaři však tvoří také smyčce. A také další smyčcové nástroje – violy, violoncella i kontrabasy. K přátelům Ivana Švýcarského - a také zákazníkům - patří třeba Michaela Fukačová, skvělá česká violoncellistka, v jejímž podání zazní díla Šostakoviče, Prokofjeva a Stravinského za klavírní spolupráce Ivana Klánského. Ivan Švýcarský neobdivuje jen interpretační mistrovství smyčcařů – k jeho oblíbeným autorům patří i Domenico Scarlatti, když ho hraje legendární klavírista Vladimir Horowitz. A uslyšíme i dvě vzácnosti: záznamy, které natočil mladý, nebo spíš malý Yehudi Menuhin. V podání Fritze Kreislera pak vedle Webera, Glazunova, Schuberta či Manuela de Fally i jeho vlastní virtuózní kompozice.
Poslechněte si online zkrácenou verzi pořadu.
