Káťa Kabanová z Bavorské státní opery
Leoš Janáček (1854 - 1928) je jedním z největších hudebních dramatiků - měl invenci i odvahu při volbě námětů, neomylný byl jeho odhad pro jevištní účinnost scén. Především byl ale svrchovaně osobitý ve svém zcela nenapodobitelném hudebním vyjadřování. Jeho opery se staly stálou součástí programu velkých operních scén, jsou uměleckou výzvou pro inscenátory a interprety.
Bavorská státní opera uvedla novou inscenaci Káti Kabanové, která je dílem polského režiséra Krzysztofa Warlikowského, ve skvělém obsazení. Představitelkou titulní role se stala americká sopranistka Corine Winters, která už Káťu zpívala v roce 2022 v inscenaci Římské opery a následně na festivalu Salzburku v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Hrůši (záznamy obou představení stanice D-dur vysílala). V roli Borise Grigorjeviče jí byl v Mnichově partnerem tenorista Pavel Černoch a Kabanichou byla litevská mezzosopranistka Violeta Urmana. Operu nastudoval německý dirigent Marc Albrecht.
Káťa Kabanová je v pořadí šestou z Janáčkových celkem devíti oper. Je dílem skladatelova vrcholného tvůrčího období, kdy měl za sebou cenné kompoziční zkušenosti a významné úspěchy včetně zahraničních. Skvělé ohlasy vyvolalo zejména provedení Jenůfy ve Vídni v roce 1918. Ve druhé polovině téhož roku dokončil Výlety páně Broučkovy a už počátkem následujícího roku začal hledat vhodný námět na další operu. Z tipů, které dostal od tehdejšího ředitele českého Národního divadla v Brně Václava Jiříkovského ho zaujalo drama Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Definitivně byl o volbě přesvědčen, když měl možnost zhlédnout brněnskou činoherní inscenaci. Janáček měl k ruské kultuře mimořádný vztah – byl spoluzakladatelem a určitou dobu i předsedou Ruského kroužku, který vznikl v Brně v roce 1897 za účelem seznamování veřejnosti s ruskou kulturou. Námět jej nepochybně oslovil i proto, že sám absolvoval v roce 1896 cestu po Volze do Novgorodu. Jako podklad pro vlastní zpracování libreta použil Janáček překlad dramatu Bouře od Vincence Červinky.
Děj opery se odehrává v 19.století v Kalinově - malém městě ležícím na břehu řeky Volhy. V domě vdovy po bohatém obchodníkovi Marfy Kabanové zvané Kabanicha, žije její mladý syn Tichon se svou ženou Káťou. Manželství není šťastné, Tichon je slaboch, zcela podřízený vůli své despotické matky, Káťa je čistou, citlivou bytostí. Šikana ze strany tchyně a citové strádání jsou zřejmým podnětem k jejímu milostnému vzplanutí k mladému kupci Borisovi. Zužovaná poměry v pokryteckém maloměstském prostředí, přiznává Káťa veřejně svůj poměr s Borisem a v zoufalství končí svůj život ve vlnách Volhy.
O počátku práce na opeře se zmínil skladatel v dopise své přítelkyni a múze Kamile Stösslové počátkem ledna 1920. Janáčkova úprava dramatického textu v dějově sevřené operní libreto byla vedena výjimečným smyslem pro dramatičnost a časové proporce i schopností vystihnout charaktery jednotlivých postav. Vlastní kompoziční práce na opeře probíhala velice rychle a svědčí o autorově entusiasmu a zaujetí s jakými se nově vznikajícímu dílu věnoval. Vzniklo za necelý rok - závěrečné dějství má datum dokončení 24. prosince 1920. Už počátkem prosince psal Janáček šéfovi opery Národního divadla v Praze Otakaru Ostrčilovi zprávu, že už pracuje na závěru nové opery. Nicméně následné práce se protáhly ještě do jarních měsíců následujícího roku – finální revize a opis partitury, vypracování klavírního výtahu Janáčkovým žákem a skvělým dirigentem Břetislavem Bakalou a také řešení názvu nové opery, které nebylo úplně jednoznačné, než se titul ustálil se jménem hlavní hrdinky.
Protože zájem pražského Národního divadla o uvedení opery byl projevován s určitou liknavostí, využil Janáček nabídky na první inscenování jeho opery v Brně. Důvodem byla i osobnost skvělého dirigenta Františka Neumanna, který byl Janáčkovým obdivovatelem a sympatizantem. Nastudování věnoval mimořádnou péči a samozřejmě byla výhodná účast skladatele na zkouškách, která umožnila korigování detailů a ideální interpretaci autorových představ. Premiéra se konala 23. listopadu 1921 v brněnském Městském divadle a měla mimořádný úspěch. Svědčí o něm řada recenzí, které vyšly hned v následujících dnech v brněnských i pražských novinách.
V záznamu představení konaného v Národním divadle v Mnichově 17. března 2025 zpívají: Corinne Winters (Káťa Kabanová), Pavel Černoch (Boris Grigorjevič), Violeta Urmana (Marfa Ignatěvna Kabanová), John Daszak (Tichon Ivanyč Kabanov), Milan Siljanov (Savje lProkofjevič Dikoj), James Ley (Váňa Kurdjáš), Emilly Sierra(Varvara), Thomas Mole (Kuligin), Ekaterine Buachidze (Glaša), Elene Gvritishvili (Fekluša). Sbor a orchestr Bavorské státní opery řídí Marc Albrecht.
Vysíláme 7.4.2025 a pak nahrávku dáváme na měsíc k dispozici online.
