Kateřina Englichová: „Mozarta jsem nemohla vystát.“
Světoznámá harfenistka v pořadu Na návštěvě. Poslechněte si on-line zkrácenou, dvouhodinovou verzi nebo poslouchejte v plné délce 21. a 22. ledna od 8:00 na D-dur.
Přiznání uvedené v titulku vyřkla Kateřina Englichová při naší návštěvě v jejím ateliéru, kde jsme si pouštěli nahrávky jejího srdce a povídali si nejen o nich. Aby nevznikla mýlka – jednalo se o dočasný lehký odpor vůči populárnímu koncertu pro flétnu a harfu, který prý na konzervatoři zněl z učeben, chodbových zákoutí, ba i z toalet, kde jej pilně cvičili všichni adepti (tedy spíš adeptky) hry na tento královský nástroj. Sama však brzy zjistila, že harfový part je nejen krásný, ale také mimořádně obtížný, a ráda by znala harfistku, pro kterou to Mozart psal, musela prý být vynikající. Nyní jej samozřejmě hraje dost často a nahrávka s flétnistou Robertem Stallmanem, kterou nám Katka pustila, je skvělá.
Kateřina k těm vynikajícím krotitelkám nástroje, který má 47 strun a 7 pedálů, patří již dlouhá léta. Po studiích na konzervatoři u paní profesorky Libuše Váchalové se dostala, prý zcela náhodou – jak o tom v pořadu vypráví – na prestižní Curtisův Institut ve Filadelfii. Byla to pro ni nejen škola umělecká, ale i škola života. Do USA odjela ještě před sametovou revolucí v roce 1989 s několika dolary v kapse, ale na základě Fulbrightova stipendia tam zůstala až do roku 1994. Vrátila se do zcela nových podmínek a její sólová kariéra nabrala rychlé obrátky. Dnes má na svém kontě přes 30 CD nahrávek, vystupuje s předními orchestry po celém světě (s Českou filharmonií debutovala v roce 2008), je zvána na přední pódia k sólovým recitálům (např. v newyorské Weill Recital Hall v Carnegie Hall vystoupila v roce 1998), hraje v několika komorních seskupeních, v poslední době zejména s hobojistou Vilémem Veverkou či sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou.
Hrát v orchestru je pro harfisty někdy trochu nevděčné, pokud tomuto zvukově subtilnějšímu nástroji patřičný prosto, její zvuk zaniká. To ale není případ Gustava Mahlera, jehož Titana v závěru druhé návštěvy uslyšíme. Nahrávka Vídeňských filharmoniků řízených Claudiem Abbadem nebyla vybrána náhodně, Kateřina říká, že její účast v nádherném Abbadově projektu Orchestru Mladých Gustava Mahlera ji vlastně utvrdila v tom, že se opravdu chce stát harfistkou.
A co Kateřina nejraději poslouchá? Není to jen tzv. klasická hudbě, ale třeba také jazzové Manhattan Transfer či Bobbyho Mc Ferrina ve spolupráci s Yo Yo Mou, miluje krásné hlasy – třeba Magdalény Kožené, Dietricha Fischera-Dieskau nebo Cecilie Bartoli, a v závěru prvního jednání si trochu zaslzíme při závěrečné scéně Dvořákovy Rusalky s úžasnou Gabrielou Beňačkovou.
Ale přiznává se, že jako aktivní hudebnice má také velmi ráda ticho – a v autě na cestách za hudbou mluvené slovo. Prý chytré a inteligentní. Snad ho na vlnách Českého rozhlasu a zejména stanice D dur vedle zajímavého hudebního mixu najdete i vy.
Poslouchejte 21. a 22. ledna 8:00 - 12:00 na D-dur.
