Marek Prášil: „Hudba se dá dělat krásně a poctivě kdekoliv.“
Je libo dechovku? Nebo muzikál? Operu? Symfonický orchestr? To všechno může Marek Prášil vysypat z rukávu. Když je potřeba, odkládá taktovku a stává se z něho dobrovolný záchranář a instruktor první pomoci.
S tou dechovkou to musím hned uvést na pravou míru – aniž bych měla něco proti tradiční české dechovce, s Markem Prášilem se noříme do vod koncertního žánru velkých dechových orchestrů. Hrával v nich jeho dědeček, který byl amatérským trumpetistou a vnuka přivedl k lásce k hudbě.
Dědeček mě brával na zkoušky Vítkováku a abych se nenudil, posadil mě vždycky k bicistům…
Počáteční volba byla tedy jasná. Od bicích – s nimiž Marek Prášil na základní umělecké škole začínal a po boku svého dědečka na ně i hrával – vedla cesta ke klarinetu, na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, a nakonec k dirigentské taktovce. Na brněnské JAMU byl Markovým pedagogem dirigent Tomáš Hanus a ze vztahu učitel-žák se vyvinulo hluboké přátelství.
Tomášovi jsem asistoval v Mnichově, ve Velšské národní opeře nebo v Paříži. Nezapomenutelné zkušenosti!
Svou profesní kariéru začínal Marek Prášil jako klarinetista v orchestru Národního divadla moravskoslezského. Působí tam stále – v současné době jako dirigent muzikálového souboru. Pod jeho vedením se v Ostravě mnoho sezón držely – a některé stále drží – tituly jako Edith a Marlene, Rebecca, Kočky, Pět let zpět nebo Harpagon je lakomec? Letos v únoru se mu vyplnil jeden z jeho snů – nastudovat muzikálový thriller Sweeny Todd o „ďábelském lazebníku z Fleet Street.“
Těšil jsem se na Janáčkovu Sinfoniettu – to už se mi splnilo – a Káťu Kabanovou – to se mi splní příští sezónu. Rád bych se dostal k Mahlerovým symfoniím.
Krásné zážitky a cenné zkušenosti přineslo Marku Prášilovi jeho působení v pozici hlavního hostujícího dirigenta Jihočeské filharmonie. Společně uvedli mimo jiné Stravinského Svěcení jara – a to hned na Markově inauguračním koncertě. A v době covidové se podíleli na unikátním projektu Special Covid Edition, do něhož přispěli několika CD tituly natočenými v prostoru odletové haly českobudějovického letiště. V roce 2022 měl Marek Prášil svůj dirigentský debut na Pražském jaru. V čele PKF – Prague Philharmonia uvedl mimo jiné Rumunský koncert od Györgye Ligetiho. Pravidelnou spolupráci navázal s Litevským národním symfonickým orchestrem, k němuž se rád vrací.
Litevci Dvořákovu Polednici vůbec neznali! Ale zamilovali si ji a hráli ji s obrovskou chutí.
S Markem Prášilem posloucháme skladby pro symfonické dechové orchestry od Karla Husy, Pavla Staňka, Johna Mackeyho a písně z muzikálů Mrazík, Rebecca, Sweeny Todd a já si říkám, že v budoucnu musíme vysílání naší stanice sytit i z těchto zdrojů, protože to je mnohdy opravdu moc pěkná hudba. Zasvěcený vhled do klarinetové literatury reprezentují kompozice Miloslava Ištvana, Witolda Lutoslawského a Arama Chačaturjana. Náš hostitel dále vybírá skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Hectora Berlioze, Richarda Strausse, Johna Adamse nebo Jobyho Talbota. Ke všem má osobní vztah, o který je ochoten se s námi na stanici D-dur podělit stejně jako o to, co ho motivuje k práci pro Záchrannou službu Českého červeného kříže.
Poslouchejte v sobotu a v neděli 8. a 9. července 2023 8.00-12:00 hod., repríza o půlnoci.
