Mezinárodní hudební a operní festival Janáček Brno – historie a současnost

S příznačným mottem Bez hranic! pan Brouček odstartuje svátek hudby a umění, kterým bude Brno intenzivně žít až do 24. listopadu. Festival nabízí opravdu skvělý program, jenž má ambice oslovit nejen znalce, ale i laiky, běžné milovníky hudby a také rodiny s dětmi. Letošní program a jeho zásadní položky nám představí dramaturgové festivalu Patricie Částková a Jiří Zahrádka, který rovněž zavzpomíná na uplynulé festivalové ročníky.

Z vlastního nitra růst, přesvědčení se nezříkat, neplahočit se za uznáním, ale vždy svou hřivnou přispívat, aby zkvétalo to pole, jež mu usouzeno.
Leoš Janáček

Rok české hudby 2004 a dvojí Janáčkovo výročí, aneb jak to celé tehdy začalo…

Psal se leden 2004 a do Brna se sjeli světoznámí badatelé, dirigenti, umělci a milovníci hudby Leoše Janáčka – začal totiž festival Janáčkovo Brno 2004. Původně ospalé město se tehdy na šestnáct dní stalo místem, kde se setkávali lidé z různých koutů světa a na mnoha místech zněla Janáčkova hudba. Událost pro tehdejší Brno opravdu výjimečná.

Rok 2004 byl pro festival zvolen hned z několika důvodů. Jednak byl narozeninovým rokem řady významných českých skladatelů, včetně 150. výročí od narození Leoše Janáčka, ale také přinesl sté výročí světové premiéry Janáčkovy opery Její pastorkyňa, která poprvé světlo světa spatřila 21. ledna 1904 v Brně. A přesně na den stejně o sto let později uvedla brněnská Janáčkova opera obnovenou premiéru Její pastorkyně, která současně zahájila festival Janáčkovo Brno. Její pastorkyňa byla tehdy uvedena ve spolupráci brněnské Janáčkovy opery a vídeňské Státní opery. Hudebního nastudování se tehdy ujal Jaroslav Kyzlink a režie David Poutney.

V průběhu šestnácti dnů bylo v Brně tehdy uvedeno kompletní skladatelovo jevištní dílo, všech jeho devět oper – Šárka, Počátek románu, Její pastorkyňa, Osud, Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu i taneční pásmo Rákos Rakoczy. Bylo to vůbec poprvé, kdy se na jednom místě podařilo uvést kompletní scénické dílo Leoše Janáčka. Program festivalu byl navíc doplněn o koncerty z Janáčkova komorního, sborového a orchestrálního díla. Konaly se různé přednášky a prohlídky například v nově zrekonstruovaném Památníku Leoše Janáčka. Hlavním hostem festivalu byl tehdy dirigent Sir Charles Mackerras, který dirigoval slavnostní závěrečný koncert, na němž zazněly Janáčkovy dvě nedokončené skladby – Dunaj a houslový koncert Putování dušičky a v druhé polovině Glagolská mše.

Festival Janáčkovo Brno 2004 organizoval tým nadšených znalců díla Leoše Janáčka za poměrně těžkých podmínek. Největší odměnou pro realizátory bylo nadšení diváků, návštěvnost a kladné recenze v tisku. O festivalu referoval dokonce i americký New York Times. Přesto však tehdy nikdo netušil, že festival Janáčkovo Brno 2004 nakonec odstartuje jeden z nejvýznamnějších operních festivalů světa. Dnes je ročník 2004 označován jako nultý.

První oficiální ročník festivalu Janáček Brno 2008 a myšlenka bienále

V roce 2008 se na vedení brněnského Národního divadla a na realizační tým festivalu Janáčkovo Brno 2004 obrátilo vedení města, zda by bylo možné festival organizovat pravidelně. Tato myšlenka se setkala s kladným přijetím, ovšem s podmínkou, že se festival bude konat ob rok, jako bienále a bude se střídat s Mezinárodním hudebním festivalem Moravský podzim. Důvodem byla především organizační náročnost, které tento druh festivalů nesporně přináší.

První ročník vznikal v krátkém časovém úseku, přesto se ale realizátorům podařilo nabídnout návštěvníkům ucelený přehledný program, který upozornil na dvojí jubileum Leoše Janáčka. Jednak to bylo 80. výročí Janáčkova úmrtí a také výročí premiéry opery Příhody lišky Bystroušky, která zazněla v novém nastudování při zahájení festivalu 6. listopadu 2008, tedy ve stejném termínu, kdy se v Brně konala její světová premiéra (6. 11. 1924). Nové Příhody lišky Bystroušky tehdy nastudoval britský režisér James Conway s dirigentem Tomášem Hanusem. Ve festivalové nabídce se opět objevila Janáčkova opera Její pastorkyňa, tentokrát byla uvedena Maďarskou státní operou, pražským Národním divadlem a Komorní operou Hudební fakulty JAMU, která dokonce nastudovala vůbec první operní verzi z roku 1904.

Ve festivalovém programu se objevila samozřejmě také řada hudebních osobností jako například britský dirigent Jan Latham-Koenig, ruský houslista Ilja Gringolts nebo Adriana Kohútková. A festival opět navštívili také janáčkovští badatelé a dirigenti například John Tyrrell anebo dirigent a editor Mark Audus a mnozí další. Festival Janáček Brno uzavřel koncert, na němž opět zazněla Janáčkova slavnostní Glagolská mše. Tentokrát se nastudování ujal dirigent Jan Latham-Koenig.

Janáček versus expresionismus

Druhý ročník festivalu Janáček Brno 2010 vsadil na tematičnost – Janáček versus expresionismus. Tehdejší dramaturgie nabídla jakési sondy, které vedly ke srovnání nebo spíše k zamyšlení, jaký vliv měli na Janáčka expresionisté a naopak. Zazněly skladby Schönberga, Berga a Weberna a autorů ovlivněných jejich tvorbou. Festivalový program tehdy nabídl rovněž třicet operních produkcí. Svého světově prvního uvedení se dočkaly hned dvě Janáčkovy opery – Výlet pana Broučka do Měsíce v nastudování britské režisérky Pamely Howardové, která vytvořila i scénu, a původní verze opery Šárka. V Brně se představily inscenační týmy předních evropských operních domů – například Helikon Opera Moskva, Aalto-Musiktheater Essen, Národní divadlo Praha, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, a samozřejmě domácí Národní divadla Brno nebo Ensemble Opera Diversa a opět nechyběla studentská představení JAMU. Druhý ročník festivalu Janáček Brno organizátoři věnovali památce dirigenta Sira Charlese Mackerrase. Přestože byl druhý ročník dramaturgicky pro diváky náročnější než první bienále, nakonec se i on setkal s mimořádným diváckým úspěchem.

Tři vrstvy

Dramaturgie festivalu Janáček Brno 2012 měla tehdy tři základní vrstvy. První tvořila pochopitelně Janáčkova tvorba, dále to byla osobnost brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda (*1897). A další podstatnou linkou festivalového programu byla tvorba Janáčkových žáků a jejich následovníků. Byly uvedeny skladby jeho přímých žáků – Jana Kunce, Jaroslava Kvapila, Pavla Haase a také Viléma Petrželky. Tehdy se podařilo například zrealizovat Petrželkovu kantátu Námořník Mikuláš pro vypravěče, sóla, symfonický a jazzový orchestr a smíšený sbor. Dramaturgové festivalu rovněž věnovali zásadní pozornost skladateli Josefu Bergovi, do programu zařadili jeho tři opery a také smyčcový kvartet. Od skladatelovy smrti totiž tehdy uplynulo 40 let.

Opera Národního divadla v Brně na třetím festivalovém ročníku uvedla také premiéru Janáčkovy opery Osud, tentokrát v nové kritické edici, která se striktně vrátila ke tvaru z roku 1907. K novému brněnskému nastudování byl pozván německý režisér Ansgar Haag. Z dalších produkcí mělo Brno možnost vidět také operu Kaťa Kabanová z Maastrichtu v režii Harryho Kupfera anebo Věc Makropulos z Norimberku v režii Roberta Carsena.

Happy Birthday Leoš

Rok 2014 patřil v našem prostoru tradičně oslavám české hudby, jako je tomu vždy, když je letopočet zakončen čtyřkou. Organizátoři brněnského festivalu se však rozhodli oslavy tentokrát věnovat výhradně 160. výročí narození Leoše Janáčka. Základní myšlenkou tehdy bylo, podle slov dramaturga festivalu Jiřího Zahrádky, poctít Janáčka dárkem v podobě uvedení některých jeho zamilovaných děl. V průběhu festivalu tak zazněla hudba Dvořáka, Foerstra anebo Bartóka. Ale zazněly také skladby autorů, kteří se Janáčkem ve své tvorbě inspirovali. Brno tak mělo možnost vyslechnout skladbu Different Trains amerického minimalisty Steva Reicha v podání legendárního uskupení Kronos Quartet anebo kompozici Variations orchestrales sur un thème de Janáček významného francouzského skladatele Marca-André Dalbavie.

Na programu nechyběla ani Janáčkova Říkadla s filmovou projekcí a Janáčkovo výročí do Brna zavítala oslavit také inscenace Příhod lišky Bystroušky v režii Ondřeje Havelky v produkci pražského Národního divadla. K této opeře byla připravena rovněž výstava, neboť právě v roce 2014 uběhlo přesně 90 let od její světové premiéry.

A v Brně zněly další oslavencovy kompozice a bohaté byly i doprovodné festivalové akce, workshopy, lektorské úvody, výstavy, matiné, komorní koncerty anebo konference. Vyvrcholením oslav bylo slavnostní provedení Janáčkovy Glagolské mše v autentickém prostředí – v sále sokolského Stadionu na Kounicově ulici. Přesně na stejném místě, kde se uskutečnila 5. prosince 1927 její světová premiéra. Byla to v podstatě taková rekonstrukce tehdejšího večera se stejnou sestavou účinkujících těles, ve stejném sále, se stejnými varhanami a v původní verzi. Účinkovaly orchestr a sbor Janáčkovy opery Národního divadla Brno, Brněnský filharmonický sbor a Beseda brněnská. Festival sklidil velký divácký úspěch a měl dokonale nakročeno k ročníku 2016.

Očekávání

Mottem festivalového ročníku 2016, propojujícím tři programové linie, bylo Očekávání, které k našim životům patří od narození. Podle slov organizátorů festivalu nebyla volba motta rozhodně náhodná. A to proto, že právě Janáček prožil velkou část své umělecké kariéry v očekávání na úspěch a uznání, které se dostavilo až na sklonku jeho života. Přelom 19. a 20. století byl dobou velkých změn a tím pádem i očekávání a na všechny tyto podněty musel nutně reagovat i Janáček. Dramaturgie festivalu se tímto tématem dotkla také současnosti, protože právě v dnešní překotné době plné změn lidé očekávají, jak se bude svět vyvíjet dále, a to možná více než kdy předtím.

Janáčkova opera tehdy v premiéře na festivalu uvedla inscenaci opery Káťa Kabanová ve vizuálně poutavém a skvěle obsazeném nastudování kanadského režiséra Roberta Carsena.

Inscenace se následně stala kmenovou součástí repertoáru brněnské opery. Do Brna tehdy zavítal také soubor Státního divadla Norimberk s provedením Janáčkovy opery Z mrtvého domu v režii Calixta Bieita a slavná Opera Göteborg zde uvedla inscenaci Očekávání Arnolda Schönberga. David Radok v hudebním nastudování Marka Ivanoviče pak v Brně představil Bartókův Modrovousův hrad a Brno Contemporary Orchestra připravil audiovizuální operu The Cave od Steva Reicha a Beryl Korot pod taktovkou Pavla Šnajdra.

Jedním z vrcholů koncertní řady festivalu byl recitál tenoristy Iana Bostridge v doprovodu klavíristy Julia Drakea, na kterém zazněl mimo jiné Janáčkův Zápisník zmizelého.

V rámci festivalu byl pro návštěvníky opět připraven bohatý doprovodný program, například workshopy pro děti anebo výstava fotografií z janáčkovských inscenací režiséra Roberta Carsena.

Držitel ceny The International Opera Awards 2018

Program Festivalového ročníku 2018 byl věnován 100. výročí vzniku Československé republiky a také památce osobnosti současné světové muzikologie Johna Tyrella. Uvedeno bylo tehdy opět Janáčkovo kompletní jevištní dílo a festival nabídl v hlavním programu více než 30 produkcí a čtyři operní premiéry. Mimo jiné nové nastudování Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v režii Jiřího Heřmana. A festival se také stal vítězem prestižní ceny The International Opera Awards, kterou realizátoři obdrželi na slavnostním vyhlášení 29. dubna 2019 v Londýně. Koncertní řada festivalu se v tomto roce pyšnila také účastí britského skladatele Thomase Adese, jehož opera Powder Her Face byla uvedena v Brně v roce 2016.

Dlouhá cesta po stopách překotného vý­voje v hudbě a umění

Festival Janáček Brno 2020 se vydal hrdě po stopách překotného vývoje v hudbě, který přinesl přelom 19. a 20. století. Během téměř tří týdnů měl v plánu nabídnou návštěvníkům jedinečné operní inscenace i koncerty a také přední světové umělce. Bohužel však byl tento ročník poznamenám pandemií covidu. Navzdory složité situaci se realizátorům festivalu nakonec podařilo zachovat původní program téměř beze změn, ovšem trval celých 14 měsíců. Brno se tak vydalo na opravdu dlouhou cestu po stopách překotného vý­voje v hudbě a umění.

Slavnostní zahájení festivalu patřilo Janáčkově opeře Osud v režii režiséra Roberta Carsena, který ji vytvořil se souborem Janáčkovy opery přímo pro festival v hudebním nastudování šéfdirigenta Marka Ivanoviće. Po více než roce pak festival vyvrcholil recitálem Pavola Breslika, který se uskutečnil 30. listopadu 2021 v rámci tzv. Podzimního finále festivalu.

Quo Vadis

Osmý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2022 představil zásadní téma. Jeho podtitulem totiž bylo slovní spojení Quo Vadis, citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Ne náhodou tak dramaturgie festivalu představila program zaměřený na téma panslavismu, které bylo pro formování Janáčkovy osobnosti a tvorby velmi zásadní. Jako další téma se pak celou dramaturgickou linií festivalu prolínalo silné téma humanismu – u Janáčka často inspirované právě slovanskou literaturou, spojenou s hledáním odpovědí na otázky života a smrti. Festival by tehdy slavnostně zahájen 2. listopadu 2022 premiérou invenčního spojení dvou vrcholných děl Leoše Janáčka – opery Z mrtvého domu a Glagolské mše.

Do kulturního života jihomoravské metropole festival opět ve dvou týdnech přinesl výjimečné operní i koncertní produkce. Do Brna tak například dorazil soubor Grand Théâtre de Genève s inscenací Káti Kabanové režisérky Tatjany Gürbaca a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. Národní divadlo Praha pak uvedlo zpracování stejné opery, kterou vytvořil režisér Calixto Bieito a dirigent Jaroslav Kyzlink. Soubor pražského Národního divadla pak slavnostně zakončil festival operou Plameny od Ervína Schulhoffa opět v režii Calixta Bieita.

Z koncertní řady na programu nechyběla například již zmíněná kantáta Quo Vadis pod taktovkou Johna Fioreho s orchestrem Janáčkovy opery NdB a sborem Slovenského národního divadla. Do Brna dorazila vynikající tělesa, jako je například Orchestre de la Suisse Romande, orchestr Welsh National Opera, Pavel Haas Quartet, Zemlinsky Quartet a další.

Bez hranic!

Letošní ročník festivalu Janáček Brno bude zahájen již tento pátek - 1. listopadu, a to premiérou Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy v režii Roberta Carsena.

Napříč městem bude znít hudba, budou se konat doprovodné akce, výstavy, přednášky, workshopy, a to vše až do 24. listopadu. V rámci festivalu budou moci také návštěvníci ve vybraných gastro podnicích ochutnat Janáčkovy oblíbené pochoutky připravené podle receptů jeho hospodyně Marie Stejskalové.

Letopočet 2024 je opět Rokem české hudby, a té bude také věnován celý letošní ročník. Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou, ale zazní také například Dvořákova Rusalka anebo opera Šarlatán Pavla Haase. Stejně tak koncertní řada nabídne především díla českých autorů. Koncerty jsou opět koncipovány tematicky v různých souvislostech a budou se odehrávat na zajímavých brněnských místech.

Letos je to vpravdě dvacet let, od nultého ročníku janáčkovského festivalu. Jen skutečně idealistický optimista by tehdy věřil, že se v Brně právě rodí jeden z nejprestižnějších operních festivalů světa, který hrdě nese odkaz Leoše Janáčka. Tak hodně štěstí ….!

Vysíláme na D-dur 2. a 3. listopadu 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci