Návštěva u Matouše Vlčinského
Hudbu, kterou rád poslouchá, do vysílání vybírá a komentuje Matouš Vlčinský, manažer v gramofonovém průmyslu, vystupující příležitostně jako klarinetista a vokalista. Vysíláme 30. dubna a 1. května 8:00-12:00.
Řadu let byl zpívajícím členem souboru Schola Gregoriana Pragensis specializovaného pod vedením Davida Ebena na nejstarší evropskou duchovní hudbu. Nyní je možné ho slyšet především v duu Terra incognita, ve kterém se s varhanicí Jiřinou Marešovou věnují improvizacím. Pokud vystupuje v tomto oboru sám, bez kolegyně varhanice, pak je jeho „dobrým kamarádem“ a „důležitým spoluhráčem“ loop station.
Zaměstnán je jako producent klasické hudby našeho tradičně největšího hudebního vydavatelství Supraphon a je odpovědný za mnohem širší hudební záběr, než je gregoriánský chorál, který historicky poučeně zpíval s Davidem Ebenem. A tak Matouš Vlčinský nabízí na D dur k poslechu Bacha, Ebena, Šostakoviče, Dvořáka, Gershwina, Purcella, Debussyho, Bernsteina, Martinů, Ravela, Monteverdiho, Zelenku, Pärta, Smetanu, Telemanna, Händela, Mahlera… a ještě některé další autory.
Nahrávky Scholy Gregoriany Pragensis zazní ve vysílání také, ale mnohem víc jsou zastoupena CD s novějším repertoárem. Až ke Steve Reichovi. A ke každé položce hostitel přidává pár postřehů, vzpomínku nebo vyznání. Některé nahrávky představuje proto, že byl u jejich vzniku, jiné proto, že ho víc než jiné oslovují. Vybavují se i vzpomínky na to, kde která deska byla zakoupena. Dostaneme se až do časů východního Berlína na konci osmdesátých let… A nebo k tomu, jak v závěru Janáčkova Tarase Bulby člověku z té silné krásy běhá mráz po zádech.
Před natáčením se na nás dlouhým pohledem díval Matoušův pes a v kleci se ozývala andulka, která prý nemluví, ale oč hlasitější hudba zní, o to hlasitěji píská. Ve vysílání nakonec slyšet nejsou a nebudou. Byli pro jistotu vykázáni do jiné místnosti.
Na D-dur 30.4 a 1.5. 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci.
