Václav Pačes: „Tatínek hrával na klavír“

12. říjen 2020

Návštěvu u prof. Václava Pačese vysíláme na D-dur v sobotu a v neděli 17. a 18. října vždy mezi 8. a 12. hodinou a v reprízách pak od následujících půlnocí.

„Pamatuji se, že v neděli odpoledne můj tatínek často sedl ke klavíru a hrál. Byl milovníkem skladeb Chopina a já mám díky tomu dodnes rád mnohé jeho etudy a nocturna. Když je slyším, připomínají mi dětství. Také hrával skladby Gershwina a tak od té doby miluji i Rapsodii v modrém,“ svěřuje se v pořadu Na návštěvě prof. Václav Pačes, biochemik, vysokoškolský pedagog, v letech 2005 – 2009 předseda Akademie věd České republiky a později také předseda Učené společnosti České republiky. Mezi řečí sice podotýká, že není bůhvíjaký znalec hudby, ale seznam skladeb pro posluchače D-dur připravil úctyhodný a přímo s vědeckou pečlivostí seřazený podle svého hudebního vývoje.

Prof. Václav Pačes

Na klavír hrát sice začal, ale jak sám říká, moc ho to nebavilo. Tehdejší výuku považoval za nezajímavou a příliš teoretickou. Stal se ale postupně vnímavým posluchačem. V roce 1960, kdy začal studovat na vysoké škole a učíval se na zkoušky, tak si k tomu pouštěl gramodesky. „Většinou to byly ještě ty tvrdé, snadno rozbitelné,“ usmívá se. Tehdy si nejčastěji pouštěl Dvořáka, Smetanu, Ravela nebo Čajkovského. Později se mu obzor rozšířil na Janáčka), Mahlera nebo Debussyho a další. Také přiznává, že má rád písničky k ohni a vzpomíná při tom na skautská léta, skrytá pod značkou Český Jachtklub. A dodnes sáhne i po swingu, jazzu, písničkách Suchého a Šlitra, Ondřeje Havelky a sester Havelkových. A Beatles. „Mám rád písničky s chytrým textem,“ usmívá se. „A s přicházejícím stářím se začínám zajímat i o operu, kterou jsem nikdy neměl moc v oblibě.“

Hudba ho zajímá také při mnohých cestách do zahraničí a vozí si obvykle i nějakou typickou hudbu. Třeba z Portugalska Fado, z Japonska hudbu Sakamota, kubánské rytmy, španělské flamengo, francouzské šansony a další, některé zazní i v tomto pořadu.

Více z pořadu