Velké symfonie Andrise Nelsonse
Mezi nejvýraznější dirigenty střední generace patří bezpochyby Andris Nelsons, lotyšský dirigent rozkročený mezi Evropou a Amerikou. Strávíme s ním středeční večer 13.8.
Jako mladý na sebe upoutal pozornost všech světových orchestrů jako jeden z největších talentů dirigentské taktovky. V jednu chvíli byl tak vytížen, že se hudební svět obával o jeho zdraví. V současnosti je šéfem jak v Lipsku u Gewandhausorchestru, tak u Bostonského symfonického orchestru. A s oběma čile nahrává.
Před necelým desetiletím byl osloven vydavatelstvím Deutsche Grammophon, tedy nejvěhlasnější společností svého druhu, aby v Americe natočil kompletní symfonické dílo Dmitrije Šostakoviče a v Německu symfonie Antona Brucknera. Protože pochází z Pobaltských zemí, dílo ruského skladatele, které je hořkou zpovědí člověka pod tlakem komunistického režimu, interpretuje s velkým vcítěním a vnitřní přesvědčivostí.
Amerika objevila Šostakoviče za války díky Leningradské a jeho dílo tam dovede vzbudit pozornost, i když si mnohé ruské reálie nedovedou Američané představit. Svět velkých symfonických ploch konce 19. a 20. století je Andrisi Nelsonsovi velmi blízký. Dokazuje to i jeho přístup k Brucknerovi, kterého nahrál v Německu kompletně jako první po Karajanovi. V našem setkání s těmito novými nahrávkami vedle sebe postavíme dvě monumentální symfonie s číslem Osm.
Šostakovičova Osmá vznikla ještě v době 2. světové války hned po vítězné Leningradské a je to dílo mnohem temnější. Osmá Brucknerova je zase jeho vůbec nejrozsáhlejší symfonií a tedy nejrozsáhlejší skladbou svého druhu. A je nesena hlubokou zbožností a vírou. Obě symfonie doplníme skladbami Richarda Wagnera, jehož opery Nelsons často uvádí i v Bayreuthu, náboženskou mystikou Parsifala a letní meditací se Siegfriedovou Idylou. Bude to opravdu poslech na dlouhé stíny letních večerů pod taktovkou dirigenta, který se letos představil i na Pražském jaru.
Vysíláme ve středu 13.8. ve 20:00