Barevný svět Moravcova klavíru
Pořad k 10. výročí odchodu špičkového českého klavíristy nabízíme o víkendu 19. a 20. července dopoledne.
Ivan Moravec byl vzácný jev mezi českými klavíristy. Dosáhl světového uznání a naprosto jedinečného mistrovství v zacházení se svým nástrojem. Na konci července uplyne deset let od jeho smrti, což je příležitost si některé nahrávky připomenout. Moravec neměl široký repertoár, ale každé studované dílo dotáhl do naprosté dokonalosti, opakovaně se ke každému vracel a vylepšoval interpretaci. Měl krásný jemný tón, který dokázal přizpůsobit stylu a charakteru skladby, takže dvě Beethovenova díla na úvod vyzní naprosto rozdílně. Nejprve Apassionata se svým dramatickým obloukem, a pak jedna z jeho prvních nahrávek z konce 60. let, kdy ve Vídni mohl nahrát Klavírní koncert č. 4 G dur, pod taktovkou Martina Turnovského. S tímto dirigentem měl blízký vztah a hudební cítění, a byl to také jeho švagr, takže není divu, že i jeho nahrávku Martinů Čtvrté symfonie měl mezi oblíbenými.
Po ní se vrátíme ke klavíru a k milovanému autorovi Ivana Moravce, ke Claudu Debussymu. Mezi jeho učiteli byl legendární italský pianista Arturo Benedetti Michelangeli, k jehož svítivému tónu vzhlížel, barevnost jeho impresionismu je neuvěřitelná. Zazní oba cykly Obrazů a Rytiny, na které naváže Libor Pešek s Obrazy pro orchestr. Na konec sobotního setkání jsme vybrali dva klavírní koncerty Wolfganga Amadea Mozarta s jeho dalším přítelem, dirigentem Josefem Vlachem.
Neděle dopoledne je koncipována trochu jinak. Začneme starým snímkem s Karlem Ančerlem, brilantním koncertem č. 1 Sergeje Prokofjeva. Následují neuvěřitelně jemné Dětské scény Roberta Schumanna a pak Franckovy Symfonické variace s Jiřím Bělohlávkem, dalším dirigentem, se kterým se celý život přátelil. Největším životním přítelem mu ovšem byl publicista Iva Medek, ten má letos v červenci sté výročí narození, a tak rádi sáhneme k jejich starému společnému pořadu, který je v mnoha směrech pozoruhodný.
Ivan Moravec měl velkou zálibu v poslouchání nahrávek jiných významných pianistů a rád je porovnával – a nechal se přesvědčit, aby totéž udělal i pro rozhlas. Takže se v roce 1967 sešel s Medkem ve studiu, pouštěli Horowitze, Richtera, Rubinsteina, Ashkenazyho a další mistry, pozorně poslouchali, porovnávali, komentovali… Jejich postřehy dodnes stojí za pozornost stejně jako schopnost analytického poslechu. Setkání nakonec uzavře Klavírní koncert B dur Johannesa Brahmse opět s Jiřím Bělohlávkem.
Vysíláme o víkendu 19. a 20. července 8:00-12:00.
