Beethoven na návštěvě v Čechách

10. listopad 2020

Blíží se Beethovenovo jubileum. O víkendu připomeneme místa v českých zemích, kde Beethoven pobýval. Vysíláme 14. a 15. listopadu 8:00-12:00.

Beethoven cestoval v podstatě nerad. V mládí měl touhu být stejným koncertním klavíristou jako Mozart a jezdit po Evropě, ale postupná ztráta sluchu tomu udělala konec. Vystoupení v Praze ale stihl, a dokonce tu v roce 1796 strávil několik týdnů, než pokračoval do Drážďan a Lipska. Seznámil se tu s několika vzdělanými aristokraty, z nichž jeden, Karel Lichnovský ho poznal už ve Vídni a do Prahy sestavoval s jeho doporučením.  A tak v sobotu začneme dvěma ranými díly, která uváděl i jako pianista a psal je hlavně pro sebe, prvním klavírním koncertem a klavírní sonátou.

Země Koruny české mají navíc to privilegium, že se do nich Beethoven ještě několikrát vrátil. Jeho návštěva z roku 1806 v Hradci u Opavy měla dramatický a legendami opředený průběh. Beethoven pobýval u zmíněného Lichnovského a dokončoval hned několik vrcholných děl tohoto roku, mj. Apassionatu. Když ho ale velkorysý kníže nutil, aby jako všichni poddaní muzikanti zahrál na večírku pro důstojníky napoleonské armády, hned ten večer odjel a po noclehu v Opavě se vrátil do Vídně. Přesto na severní Moravě strávil pár krásných týdnů, takže zařazujeme Čtvrtou symfonii a jeden z trojice vrcholných kvartetů pro knížete Razumovského. Existuje spekulace, že předtím měla na zámku Jezeří, pro změnu u Lobkovice, neoficiální premiéru také Eroica – ale není to ničím věrohodně doloženo, takže pozor na historické mýty. Před časem tam ale zazněla jeho Sonáta pro lesní roh, která byla komponována pro slavného Sticha-Punta, i tu uslyšíme. 

Svou roztržku se vzdělaným knížetem Karlem Lichnovským Beethoven ovšem nakonec napravil, a v Opavě dokonce provedl svou Mši C dur. Ale bylo to až v roce 1811 – a byla to tečka za jeho prvním příjemným pobytem v Teplicích. Mši C-dur ale samozřejmě zařazujeme, a stejně tak Symfonii č. 7, která zřejmě začala vznikat v letních měsících teplického pobytu.

Beethovenova busta v Hradci u Opavy

Druhý díl Beethovenových cest navazuje na druhou Beethovenovu návštěvu Teplic. Ta byla mnohem neklidnější a bohatší na události. Vznikl tu slavný dopis dodnes neznámé Nesmrtelné milence, i pozoruhodně pokorný dopis mladé Emilii. Této dívence z Teplic Beethoven píše „Neber Mozartovi a Händelovi jejich vavříny, jim náleží, mě ještě ne…“ Jinak je ale tato návštěva slavná také tím, že se zde konečně setkal s Goethem – a byla z toho opět legendami opředená roztržka. Goethe byla Beethovnem jako osobností fascinován, ale nikdy nedokázal opustit svou uhlazenou společenskou loajalitu. Beethovenova předehra Egmont je ale vzájemná poklona dvěma velikánům.

Z Teplic byl Beethoven lékaři poslán na konzultaci do Karlových Varů, kde dokonce odehrál benefiční koncert, a odtud do Františkových lázní, a nakonec znovu do Teplic. Byl to neobyčejně neukázněný pacient, jak vyplývá i z jeho nespokojených dopisů. Hudba z této doby má ovšem kus lázeňského klidu a vrcholné tvůrčí zralosti – a je to Osmá symfonie, poslední houslová sonáta i poslední trio zvané „Arcivévodské“.

Vícekrát se už do Čech nevrátil, byl tu ale brzy uznáván a obdivován. A proto končíme vzpomínkou na ojedinělé provedení Beethovenovy Missy solemnis ve Varnsdorfu v kostele Petra a Pavla v roce 1930. Dílo, jehož nároky běžní hudebníci obvykle proklínají, je po mém soudu jeden z vrcholů evropské duchovnosti, které míří vysoko nad dobový katolicismus. A zajímavou shodou okolnosti zaznělo poprvé v úplnosti na českém území. Jako slavnostní tečku ovšem zařadíme jedno mimořádně slavnostní provedení ze Salcburku se čtyřmi nejslavnějšími pěvci té doby. Přeji krásná setkávání na Beethovenových cestách.     

Vysíláme 14. a 15. listopadu 8-12:00 s reprízami po půlnoci. Záznam pořadu najdete zde.

Spustit audio