Bludný Holanďan z MET
Pověst o Holanďanovi, který se plaví na prokleté lodi po mořích a ve výjimečných okamžicích, kdy je mu dopřáno zakotvit, hledá věrné srdce ženy, která by jej vykoupila z prokletí, je námětem opery v roce dokončení osmadvacetiletého Richarda Wagnera.
Richard Wagner byl revoluční postavou hudby 19. století. Byl charismatickou osobností a především sebevědomým umělcem svou tvůrčí činností přesahujícím jen hudební dimenze.
Wagnerův život byl poměrně dramatický. Finanční dluhy jej nutily k úniku napříč polovinou Evropy. Würzburg, Magdeburg, Königsberg a Riga byly prvními zastávkami, Norsko, Paříž a Drážďany dalšími. Nakonec musel Wagner kvůli účasti na revolučním povstání a následném zatykači hledat útočiště po několik let ve Švýcarsku.
Ve své tvorbě vycházel z tradice německé romantické opery, ale postupně si vytvořil vizi ideálu hudebně dramatického díla, ve kterém by se spojily všechny zúčastněné umělecké druhy k co nejúčinnějšímu výslednému efektu. Jeho snahy vyústily v estetiku tzv. Gesamtkunstwerku, usilujícího o dokonalou jednotu slova, hudby a dramatické akce. První projevy tohoto Wagnerova stylového směřování jsou patrné právě v opeře Bludný Holanďan, která je tak svým způsobem průlomovým dílem. Za svého působení v Rize četl Wagner knihu Heinricha Heina Z pamětí pána von Schnabelewopski, která obsahuje i příběh o zakleté lodi známý ze starých ság severských přímořských zemí. K volbě námětu nepochybně přispěl i Wagnerův autentický zážitek z kruté mořské bouře, kterou zažil při svém útěku před věřiteli z Rigy v létě roku 1839. V následujícím roce po dokončení opery Rienzi vytvořil jednaktovou synopsi a po konzultaci s Heinrichem Heinem ji nabídl Léonu Pilletovi, pařížskému opernímu řediteli. Objednávku na novou operu ale nedostal.
Na stejný námět zpracoval libreto Paul Fouché, hudbu složil Pierre-Louis Philippe Dietsch – jejich opera ale při své premiéře v Paříži roku 1842 propadla. Počátkem roku 1841 se pustil Wagner do práce na libretu sám. Původním záměrem bylo hrát operu bez přestávky, skladatel ale nakonec rezignoval a přizpůsobil koncepci běžným zvyklostem. Partituru dokončil v září 1841. Novou operu nabízel Wagner v Lipsku a poté v Mnichově, obě divadla ji ale odmítla jako dílo pro německá jeviště nevhodné. Vstřícně sice reagovalo divadlo v Berlíně, ale k provedení také nedošlo. Mezitím byl v říjnu roku 1842 v Drážďanech uveden Rienzi. Jeho mimořádný úspěch otevřel cestu na drážďanské jeviště i Bludnému Holanďanovi. Premiéra se konala 2.ledna 1843 ve dvorním divadle v Drážďanech, úspěchu Rienziho ale nedosáhla. Aktuální inscenace Metropolitní opery, která je dílem francouzsko kanadského režiséra Françoise Girarda, se vrací k Wagnerovu původnímu záměru a operu Bludný Holanďan uvádí jako jednoaktový celek.
V záznamu představení v newyorské Metropolitní opeře 10.6.2023 zpívají v hlavních rolích: Dmitry Belosselskiy (Daland), Alza van den Heever (Senta) a Tomasz Konieczny (Holanďan). Spoluúčinkuje Sbor Metropolitní opery, sbormistr Donald Palumbo.
Hraje Orchestr Metropolitní opery, řídí Thomas Guggeis.
Vysíláme na D-dur 18. června v 16:00 a pak nabízíme k poslechu on-line.
