Carl Maria von Weber: Der Freischütz (Čarostřelec)

Weberův Čarostřelec patří od doby svého vzniku ke skladatelovým nejúspěšnějším a dodnes celosvětově nejhranějším a nejoblíbenějším operám a její premiéra, která se udála 18. června 1821 v Königliches Schauspielhausu v Berlíně, byla skladatelovým velkým úspěchem; předehra a mnohá zpěvní čísla se musely být opakovány. Čarostřelec měl významný vliv na vývoj německé romantické opery 30. a 40. let 19. století před nástupem operní reformy a velkých děl Richarda Wagnera. Ostatně Wagner byl velkým ctitelem Weberovy operní hudby a byla mu v jeho skladatelských začátcích velkou inspirací. 

            Čarostřelec je šťastným spojením romanticky tajemné dobrodružnosti, lidových pověstí o nadpřirozených lesních silách a věrné lásce, do baladického příběhu se šťastným, ale otevřeným koncem. Námět nalezl Weber v „Knize pověstí a pohádek“ Johanna Augusta Apela a Friedricha Launa vydané roku 1810, v níž jej zaujala pověst o čarostřelci odehrávající se po Třicetileté válce kdesi v českých lesích Šumavy. Konkrétní obrysy opera dostala v letech 1817-21, kdy se Weber seznámil s Friedrichem Kindem, který námět zpracoval do podoby operního libreta.

Už samotný baladicky laděný příběh Čarostřelce působil oproti dobovým stylizovaným pozdně rokokovým nebo raně romantickým historicko-mythologickým či exotickým operním námětům neotřele, ale nejsilnější devízou díla se stala Weberova hudba. Skladatel zcela nově uchopil orchestrální zvuk, způsob instrumentace, kdy oproti dosavadnímu až konvenčnímu stylu spíše podkreslujícího typu hudby, přinesl bohatou zvukovou barvitost nebývalé intenzity a kouzla spojenou s realistickou a neomylnou charakteristikou jednotlivých jednajících postav. Tento hudebně-dramatický princip pak naplno rozvinul ve svých operách Richard Wagner.

Weberův Čarostřelec se stal jakýmsi archetypem německé romantické opery-singspielu, který byl téměř po celé 19. století pro podobné opery skoro až nepsaným vzorem.

Na stanici Český rozhlas D-dur Weberovu operu Čarostřelec poslechneme z digitálně remasterované nahrávky vzniklé v roce 1973 v německém nahrávacím studiu Lukaskirche v Drážďanech v nastudování dirigenta Carlose Kleibera.