Florian L. Gassmann: Komteska a její premiéra v Uničově
V neděli 23. července v 16:00 vysíláme operu Floriana Leopolda Gassmanna, která byla poprvé provedena v Uničově při zvláštní příležitosti.
3. září 1770 se v moravském městečku Uničov, nedaleko Olomouce, na území Markrabství moravského, jedné ze tří českých korunních zemí Habsburské monarchie udála slavná premiéra opery La Contessina (Die junge Gräfin / Komteska) jejímž autorem byl Florian Leopold Gassmann (1729-1774), rodák se severočeského Mostu. Jak k tomu došlo?
V Uničově (tehdy v Maehrisch-Neustadtu – nejde však o Moravské Nové Město) se toho léta sešli dva významní středoevropští monarchové: císař habsburské monarchie Josef II. a pruský král Friedrich II. Smyslem tohoto setkání bylo dohodnout společný postup vůči carskému Rusku Kateřiny II., které tehdy stále intenzivněji pronikalo směrem na Balkán. Součástí tohoto bilaterárního jednání, jak bychom řekli dnes, byly i společné rakousko-pruské vojenské manévry. Navzdory tomu, že před třiceti lety byly obě země ve válečném nepřátelství v bojích o tzv. rakouské dědictví. Nyní však byli jako spojenci. Císař Josef II., na rozdíl do své matky vládnoucí arcivévodkyně Marie Theresie, která Friedricha II. považovala za „monstrum“, neboť její říši ve zmíněné válce připravil o velkou část Slezska, byl naopak velkým obdivovatelem pruského krále; zejména pro oboustranné souznění v racionálních osvícenských myšlenkách.
Součástí tohoto setkání dvou mocných panovníků byl i tzv. oddechový program v podobě hudebních produkcí, jimiž se chtěl Josef II. před pruským králem předvést. Friedrich II. byl při veškeré panovnické rozporuplnosti velmi dobře hudebně vzdělán, hudbu miloval a byl nadaným flétnistou a zručným skladatelem. K vrcholné hudební produkci uničovského setkání monarchů pak náleželo provedení opery buffy La Contessina od císařského komorního hudebníka Floriana Leopolda Gassmanna, kterou zkomponoval přímo pro tuto příležitost. Vzniklo tak nesmírně svěží dílo, opera buffa, s vtipným a svižným dějem využívající osvědčené, několikanásobné převlekové zápletky a milostné téma.
Základem byla divadelní hra Carla Goldoniho, kterou do podoby operního libreta zpracoval zkušený libretista, tenorista a tiskař Marco Coltellini (1724-1777), rodák z toskánského Montepulciana. K této půvabné komedii, jejíž děj se točí kolem střetu stavovského a nestavovského původu, vytvořil Gassmann neméně půvabnou, jemnou i vtipnou hudbu. Při uničovské premiéře zaznamenala opera takový úspěch, že Friedrich II. chtěl skladatele přijmout do svých služeb. To však Josef II. nedovolil. Nicméně pruský král později od Gassmanna obdržel několik jeho nových flétnových skladeb. Gassmannova opera si záhy získala velkou oblibu a byla s úspěchem uváděna ve Vídni, Drážďanech, Florencii, Lisabonu, Londýně, Kodani, ale i v Praze a v dalších evropských divadlech a dočkala se i anglického či německého překladu.
Zejména v rakouských, potažmo německých zemích, zásluhou skladatele, dirigenta a hudebního publicisty Johanna Adama Hillera (1728-1804), který pořídil německý překlad libreta (Die junge Gräfin) a také celkovou úpravu opery z italské buffy do německého singspielu (kdy velká část secco recitativů byla nahrazena mluvenými dialogy), se Gassmannova La Contessina těšila velké popularitě a v divadlech se s ní diváci mohli setkávat v divadlech ještě i ve 20. století. V českém operním prostředí La Contessina prozatím nezapustila hlubší kořeny a ojedinělým počinem je její studiová nahrávka, která vznikla v zahraniční produkci vydavatelství Bayer Records v roce 1995, ve studiu Státní opery Praha. Tato nahrávka také zazní ve vysílání Českého rozhlasu D-dur.
Německý hudební časopis (který vycházel v letech 1842-1941) Signale für die musikalische Welt, přinesl 15. října 1924 následující recenzi o provedení Gassmanovy opery:
Premiéra La contessina (Die junge Gräfin) v Národním divadle v Mannheimu. Rozkošné dílo českého Němce Floriana Leopolda Gassmanna, který zaujímá významné místo ve vývoji italské buffy před Mozartem. […] Gassmann po rušném uměleckém životě působil nakonec jako vídeňský dvorní kapelník, jako člověk a umělec nejlepší pověsti a pro svůj poctivý, rovný charakter všemi oblíbený a ctěn. Jeho ušlechtilost a sociální cítění ho vedly k založení ještě dnes existujícího Společnosti na podporu vdov a sirotků po vídeňských hudebnících, jistě jedné z nejstarších nadací tohoto druhu. Velmi se zasloužil o hudební život v císařském městě a také předmozartovská opera buffa ve Vídni je s ním co nejtěsněji spojena. Usiloval o propracování šablonovitého operního typu Italů a charakterizaci osob často s překvapující jistotou a vytvořil vyzrálé umění ansámblových scén. […] První německý překlad a úpravu obstaral J. A. Hiller, zakladatel německého singspielu, a úplná edice díla vyšla před deseti lety v Denkmäler der Tonkunst in Österreich; tehdy se začalo také uvažovat o oživení díla, a právem: hudba dýchá svěží, příjemnou inspirací a dramatickým životem, překvapivými detaily, dobře vyváženými kontrasty a gradacemi a jemně cítěným uměleckým tvarováním po stránce formy a instrumentace, což jsou předosti, které společně s výše zmíněným a s pečlivým nastudováním Wernera von Bülow a v režii Richarda Mayera-Waldense zanechaly velmi potěšitelný a sympatický dojem.
Florian Leopold Gassmann: Die junge Gräfin (La Contessina / Komteska). Opera buffa o 3 dějstvích, libreto Marco Coltellini podle hry Carla Goldoniho, německý překlad Johann Adam Hiller.
Osoby a obsazení: Komteska /Contessina (soprán), Elisabeth Mayer; Vespina, její komorná (soprán), Susanne Ganglberger; Hrabě Baccellone, otec Komtesky (bas), Joseph Pichler; Pancrazio, bohatý benátský kupec (baryton), Kurt Köller; Lindoro, jeho syn (mezzosoprán), Barbara Eisschiel; Gazzetta, Pancraziův sluha (tenor), Hermann Diller; hraje Collegium Praga Aurea, řídí Hermann Dechant.
