Já přísahám, že smlčím celé tajemství!
Bedřich Smetana - Tajemství: půvabný romantický obrázek z Podbezdězí na D-dur v neděli 27. září v 16:00.
Ze Smetanových osmi dokončených oper, vzniklých v letech 1875-80 na libreta Elišky Krásnohorské, zaujímají poslední tři (Hubička, Tajemství, Čertova stěna) zvláštní místo. Ačkoliv jde o tzv. komické opery, skladatel je po hudební stránce zcela osobitě posunul do roviny lyrických oper, v nichž se podle bezprostředních dějových situací střídají komická a vážná místa, jejichž celkové hudebně-dramatické zpracování jde ruku v ruce s charaktery jednotlivých postav. Zdánlivě uzavřená zpěvní čísla, odkazující k typu německé zpěvohry či francouzské comédie lyrique, jsou vzájemně prokomponovaná s volným využitím příznačných motivů, které jsou ve Smetanově pojetí originální reflexí Wagnerovy práce s leitmotivy. Oproti hudebnímu proudu vrcholných Wagnerových oper, nepřetržitě taženým jakoby z jednoho jádra, zachovává Smetana ve svých operách naopak formální, často i periodickou (strofickou) přehlednost, avšak neoddělitelně zasazenou do hudebního toku. Tajemství, nalézající se uprostřed zmíněné Smetanovy operní trojice, je po této stylově-formální stránce pak asi nejryzejší.
Muzikolog Mirko Očadlík v předmluvě k tištěnému libretu (SNKLHU 1956) Smetanovy opery Tajemství poznamenává: „Tajemství, sedmá opera Bedřicha Smetany, zaujímá svým vznikem dobu od listopadu 1876 až do léta 1878. Podnět k vzniku díla dal skladatel, který po velkém úspěchu opery Hubička (1876) si vyžádal od své libretistky Elišky Krásnohorské další námět. Krásnohorská si příběh, ze kterého později vzniklo libreto, vymyslila sama…Motiv hledání pokladu je velmi starý a byl v literatuře, a ještě více v lidové tradici zpracován mnohokrát. Krásnohorská však tento motiv sám o sobě učinila pouze částí celého příběhu, jejž už od samého počátku nazývala Tajemstvím. Dějištěm pak učinila malé město pod Bezdězem…Co je zde tajemstvím? Poklad oznámený mrtvým fráterem Barnabášem? Zdroj sporu mezi konšely Kalinou a Malinou? Vlastní záměry Kalinovy? Láska Rózy a Kaliny? Láska Blaženky a Vítka, dětí obou znesvářených konšelů? Z kombinace všech těchto motivů, několika tajemství, mohlo vzniknout libreto opravdu zdařilé. Smetana sám s námětem souhlasil a jím od počátku velmi zaujat, cítil v něm možnost rozehrání celé vlastní fantasie a vytvoření bohatství hudebně dramatických situací…“
Premiéra Smetanovy opery Tajemství se udála 18. září 1878 v Novém českém divadle v Praze na Královských Vinohradech. Přibližně v těchto místech tu od r. 1886 stojí proslulá vinohradská kavárna a restaurace otevřená vrchním číšníkem Josefem Demínem.
Co je dobré vědět před začátkem Prvního dějství opery?
V malém městysy pod Bezdězem žijí rodiny dvou konšelů: Kaliny a Maliny. Oba jsou vdovci, oba jsou furianti. Znepřátelili se dávno před lety, protože Kalina, chudý chasník, se ucházel o Rózu, sestru bohatého Maliny, a byl odbyt pro svou chudobu. Ze vzdoru se oženil s nejchudším děvčetem ze vsi. Houževnatou pílí se pak domohl alespoň zdánlivého blahobytu a postavil si nový dům. Panna Róza zůstala svobodná a bolest svého promarněného života i přesvědčení, že Kalina by býval mohl najít k ní cestu, přenáší na celý svůj postoj k životu a k lidem. Nesvár se stále šíří, ohrožuje celou obec a dělí ji na dvě strany. Je neustále rozdmýcháván furianstvím obou konšelů i vojenským vysloužilcem Bonifácem, Kalinovým výměnkářem, jenž by pannu Rózu štvaním na Kalinu sám rád získal pro sebe. V krásném letním odpoledni, kdy zedníci právě dokončili stavbu Kalinova domu, začíná první dějství opery…
O nahrávce
Nahrávka Smetanovy opery Tajemství, která zazní na stanici Český rozhlas D-dur, náleží do Zlatého fondu české opery. Vznikla pro vydavatelství Supraphon v únoru roku 1953 v pražském Studiu Domovina (v roce 2011 byla digitálně remasterovaná), v nastudování předního světově uznávaného dirigenta a specialistu na českou operu Jaroslava Krombholce (1918-1983). Pěvecké obsazení úloh je pak jedinečnou přehlídkou těch nejlepších českých pěvců své doby, potažmo celé slavné poválečné éry Národního divadla v Praze: Štěpánka Štěpánová, Štefa Petrová, Ivo Žídek, Vladimír Jedenáctík, Karel Kalaš, Přemysl Kočí ad.; zpívá a hraje Sbor a Orchestr opery Národního divadla v Praze.
Napsal Libor Dřevikovský s využitím textů Mirko Očadlíka a Anny Hostomské.
