Johann Strauss II. - Rytíř Pásmán

Vídeňský Johann Strauss-syn a jeho pařížský protějšek Jacques Offenbach, geniální tvůrci operet, měli při rozdílných tvůrčích východiscích společnou uměleckou touhu – zkomponovat skutečnou operu. Oba se o to pokusili, oba pokusy, které měly premiéru ve Vídni, potkal stejný osud. Offenbachova velká romantická opera Rýnské rusalky (1864) byla přijata velmi chladně a záhy na dlouho zmizela v zapomnění. O 28 let později měla ve Vídni premiéru Straussova jediná komická opera Rytíř Pásmán (1892) a byla přijata velmi chladně a záhy na dlouho zmizela v zapomnění. V obou případech kritika poukazovala především na nepříliš dobrá libreta a s rozpaky hleděla i na hudební složku oper. Pravděpodobně největším problémem však asi bylo, že se jak Offenbach, tak i Strauss, úspěšní autoři zábavní taneční a operetní hudby, odvážili vstoupit do vrcholného hudebně-dramatického světa. Operní žánr v průběhu 19. století dosáhl významného uměleckého postavení a byl tehdejší společností také tak vnímán a vstup skladatele komponujícího „lehkou“ hudbu do světa „vážného“ umění (byť provázen jistou dávkou zvědavosti) mohl být považován za velmi odvážný, ne-li troufalý krok…

 V roce 1892 světlo světa spatřila jediná Straussova tříaktová komická opera Rytíř Pásmán, jejíž premiéra byla vídeňským operním publikem s velkým zájmem očekávána. Podle dobových zpráv „ceny vstupenek raketově vzrostly a Vídeňané byli zvědaví, jak bude ´jejich´ Strauss znít v posvátném operním chrámu na Ringstrasse.“ Premiéra se uskutečnila na Nový rok 1. ledna 1892 ve vídeňské Dvorní opeře a přes velké očekávání dílo přineslo spíše rozpaky. Přijetí opery bylo chladné a vídeňská hudební kritika nedávala opeře šanci udržet se na repertoáru. To se naplnilo; po devíti reprízách byl Rytíř Pázmán stažen z programu Dvorní opery.

Libreto podle stejnojmenné balady Jánose Arányiho, jehož děj se odehrává v 16. století, napsal rakousko-uherský básník, novinář a politik Ludwig von Dóczi, jehož divadelní hry se ve své době těšily velké oblibě. Ve 20. století se uvádění této jediné Straussovy komické opery stalo naprosto raritní, spíše se však stalo zapomenutým; k významnějšímu připomenutí Straussova Rytíře Pásmána došlo v roce 1975, kdy Vídeň slavila 150. výročí narození krále valčíku a operety, a opera byla ve zkrácené podobě koncertně provedena ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu. Z toho provedení vznikl zvukový záznam, který byl následně vydán na CD vydavatelstvím Orfeo, a který zazní na stanici Český rozhlas D-dur.

S odstupem 133 let od vídeňské premiéry Straussovy opery, snad lze Rytíře Pázmána poněkud „omilostnit“ a shledat, že po hudební stránce nejde zase o tak slabou operu, která by nestála za připomenutí – ostatně i hudba operet Johanna Strausse je tou jejich nejdůležitější páteří, díky ní, či vlastně především, jsou tato díla dodnes vyhledávána a s úspěchem uváděná.

Johann Strauss II.: Ritter Pásmán. Komická opera o 3 dějstvích, libreto Ludwig von Dóczi podle balady Pázmán lovag (Rytíř Pázmán) od Jánose Arányiho. Osoby a obsazení: