Jubilant Leopold Mozart

Rodina Mozartova

300 let od narození Leopolda Mozarta, vicekapelníka dvorního orchestru salcburského prince-arcibiskupa, otce Wolfganga Amadea. 9. a 10. listopadu 8:00-12:00

Velikost Leopolda Mozarta netkví v množství jeho kompozic, pronikavosti invence, šíře žánrů či dalších aspektech skladatelské či interpretační práce, které očekáváme od největších hudebních umělsů. Přesto pobýval v horních patrech houslové virtuozity, pilně komponoval jak z povinnosti k chrámu, který ho zaměstnával, tak z potřeb sekulárního života.

Ostatně těžko se vyzdvihují nevšední charakteristiky, chybí-li dosud seriózní vědecké shrnutí jeho hudebního odkazu. Oproti souputníkovi Michaelu Haydnovi, který své skladby datoval a jehož práce pro arcibiskupské kapely v Salzburku jsou detailně zdokumentovány, Leopold dopustil pravý opak. Data na své partitury trousil nesvědomitě. Víme třeba, že rukopis symfonie zvané Nová Lambašská věnoval Leopold klášteru v Lambachu 4. ledna 1769, ale nevíme, kdy ji složil, snad celé dva roky před věnováním.

Carmontelle: Leopold, Nannerl a malý Mozart na akvarelu z r.1763

Stejné nejistoty panují v otázkách kolem jeho života. Pochopíme, že nechtěl být knězem a proto přešel na univerzitu v Salcburku, ale proč se pak nechal z triviálního důvodu ze školy vyloučit, netušíme. Proč vydržel dvacet let na postu čtvrtého houslisty, ač byl výtečný instrumentalista? 

Měl ale zjevně jisté kouzlo osobnosti. V jeho biografii se dočteme, že to byl oddaný, inteligentní, hrdý a čestný muž pevných zásad. O narození svého geniálního syna mluvil jako o zázraku, který Bůh dovolil. S Wolfgangovým příchodem dostalo pevný směr Leopoldovo pedagogické nadání, a právě v něm dne spatřujeme Leopoldovu genialitu. Jeho proslulá houslová škola ho proslavila více než všechny jeho symfonie, koncerty či mše. Své hudební poslání naplnil tím, že učil, chránil, pěstoval a předal světu umění svého syna Wolfganga Amadea.