La traviata z Metropolitní opery - online už jen pár dní!

2. únor 2023

Z šestadvaceti oper Giuseppe Verdiho se stala polovina trvalou součástí živého repertoáru. Z nich patrně nejčastěji inscenovanou je La traviata na námět novely La Dame aux Camélias – Dáma s kaméliemi Alexandra Dumase mladšího – syna autora slavného historického románu Tři mušketýři. Exkluzívně na D-dur 19. března v 16:00 a pak on-line.

Novela Dáma s kameliemi je příběhem o životě a smrti Alphonsine Plessis, dívce pocházející z prostých poměrů francouzského venkova, která se díky neobyčejnému půvabu a osobnímu šarmu stala neobdivovanější z pařížských kurtizán. Přijala jméno Marie Duplessis, pohybovala se v nejvyšších společenských kruzích a byla partnerkou prominentních mužů. Svůj osobní románek s ní zažil i autor novely Alexander Dumas jr. Ve svém díle ji pojmenoval Marguerite Gautier a na pozadí jejího stylizovaného příběhu nastavil kritické zrcadlo tehdejší společnosti.

Novela Dáma s kameliemi se stala dobovým bestsellerem, vzápětí se dočkala dramatizace. Giuseppe Verdi ji četl v roce 1851, v následujícím roce zhlédl představení Dámy s kaméliemi v Paříži. Skladatel v té době hledal vhodný námět na operu – působivý, smělý, netradiční. Dumasovo dílo Verdiho velice zaujalo - nabízelo reálný příběh ze současnosti s působivým dramatickým vývojem. Další důvod byl čistě osobní - ovdovělý skladatel žil řadu let v nesezdaném svazku se sopranistkou  Giuseppinou Strepponi, což bylo poměrně negativně vnímáno tehdejší konvenčně založenou společností.

Pro zpracování libreta oslovil Verdi svého někdejšího spolutvůrce, se kterým spolupracoval na svých dřívějších titulech a sám se na práci na libretu také podílel. Opera dostala název La traviata – zbloudilá. Z literární předlohy byly pro hudební ztvárnění zvoleny klíčové episody, jména postav byla změněna. Volba soudobého, společensky kontroverzního námětu byla v kontextu italské dobové operní produkce odvážná... Verdi dbal nekompromisně na to, aby libreto odpovídalo jeho představám s detailním vyjádřením emocí, psychologických hnutí a dramatického jednání jednotlivých postav. Partitura nové opery byla hotova během mimořádně krátké doby pětačtyřiceti dnů. Její hudba prezentuje nebývalou výrazovou škálu - hudební ztvárnění odráží velice detailně vnitřní hnutí a pocity jednajících postav. Pěvecký a emocionální záběr titulní postavy Violetty Valéry je obrovský -  v prostředí elegantní společnosti je charakterizována frivolním výrazem, v intimních scénách jako jemná, empatická bytost toužící po naplnění pravé lásky.

Hudba se pohybuje mezi dvěma výrazovými protipóly – neosobní brilantností charakterizující společenský svět a působivými lyrickými scénami ztvárněnými velice subtilní, napětí vzbuzující hudbou. Původní premiéra La traviaty se konala 6. března 1853 v Teatro La Fenice v Benátkách. Po grandiózních úspěších předchozích Verdiho oper byla tato premiéra překvapivým fiaskem. Důvodů bylo zřejmě více – opera prezentovala soudobé, společensky citlivé téma, hudební pojetí bylo vývojovým krokem vpřed a zřejmě nesplnilo hned očekávání publika. Problematická byla samotná inscenace setrvávající v konvenčním archaickém duchu. Přípravy nastudování se odehrávaly poměrně povrchně, problém korunovala údajná hlasová indispozice představitele Alfreda a zejména obsazení titulní role sopranistkou Fanny Salvini – Donatelli, která sice sklízela potlesk za skvělá sóla, ale díky své korpulentní postavě působila zejména v závěrečné scéně na souchotiny umírající Violetty nepřesvědčivě. Verdi neúspěch přijal s tím, že čas ukáže… Nicméně partituru podrobil ještě revizi a hned v následujícím roce se La traviata objevila na scéně v Teatro San  Benedetto opět v Benátkách – a tehdy už nastoupilo dílo svou vítěznou cestu.

V pravidelném nedělním operním programu vysíláme záznam představení Verdiho opery La traviata, které se uskutečnilo v minulou sobotu v Metropolitní opeře v New Yorku. Operu nastudoval a provedení řídil italský dirigent Nicola Luisotti. Titulní postavu - ikonickou hrdinku Violettu ztvárnila americká sopranistka Angel Blue, ukrajinský tenorista Dmytro Popov zpívá Alfreda a trojici hlavních postav doplňuje polský barytonista Artur Ruciński jako Giorgio Germont.

Po odvysílání 30 dní k on-line poslechu.

autor: Dagmar Henžlíková
Spustit audio

Více z pořadu