L´Anima del filosofo - poslední Haydnova opera

31. červenec 2021

Historicky poučenou nahrávku Christophera Hogwooda s Cecilií Bartoli v hlavní roli vysíláme na D-dur 31. července v 16:00.

Opery Josepha Haydna, na rozdíl od jeho instrumentálních skladeb, nepatří k příliš často uváděným a dodnes poněkud neprávem zůstávají na okraji interpretačního zájmu. Je pravdou, že Haydn už za svého života proslul především jako geniální autor hudby orchestrální, komorní a v neposlední řadě oratorní a chrámové. Opery (včetně singpielů a marionetových oper), kterých napsal kolem 20, z nichž většina byla úzce spjata s privátním knížecím divadlem v Eszterháze, jsou pak velmi zajímavou kapitolou v jeho tvorbě, která by si určitě zasluhovala větší pozornost. První operu (resp. singspiel, v současnosti bohužel považován za ztracený) složil devatenáctiletý Haydn ve Vídni roku 1751 pro divadelní společnost herce Bernardona. Po přijetí místa skladatele a kapelníka v orchestru knížat z Esterházyů vytvořil Haydn v letech 1762-84 pro knížecí divadlo celkem 14 oper, z nichž některé také překročily hranice svého regionu.

Franz Joseph Haydn by Thomas Hardy, 1791

Ve svých operách Haydn navazuje na styl italské opery buffy i seria, tak jak se s nimi při provozu estzterházyovského knížecího divadla setkával. Bylo by však velkou chybou měřit jejich hudebně-dramatickou kvalitu díly Glucka, Mozarta, Salieriho či vyloženě divadelně zaměřených skladatelů té doby. Haydn se v nich především soustředil na naplnění očekávané formy podle těch nejlepších dobových vzorů a pravidel, která ovládl zcela profesionálně a obdařil je nesmírně svěží hudbou. Nebyl však vyloženě typem rozeného divadelního dramatika nebo experimentátora (na rozdíl od svých kvartetů či symfonií). Jeho operní hudba, její průběh, stylizace, mnohdy třeba i formální řešení zpěvních čísel, mají často blíže k oratornímu stylu a jistě nikoliv náhodou se Haydnova pozdější oratoria stala jeho vrcholnými vokálně-instrumentálními díly.

Opera pro Londýn

Haydnova poslední, patnáctá opera pochází z roku 1791 a její vznik je úzce spjat s jeho první koncertní cestou do Londýna, kterou podnikl po úmrtí svého dlouholetého zaměstnavatele a mecenáše knížete Mikuláše I. Esterházyho. Podle poslední vůle knížete byl Haydn pensionován s doživotní roční rentou 1000 zlatých a právem používat titul knížecí kapelník. Osmapadesátiletý Haydn opustil Eszterházu a odstěhoval se do Vídně. Přicházející nabídky na výhodná zaměstnání však odmítal, neboť po třiceti letech služby měl najednou možnost žít jako nezávislý, svobodný umělec. Objednávky na nové skladby však vítal, nicméně si z nich velmi pečlivě vybíral. Mezi mnoha zájemci byl i Johann Peter Salomon, německý houslista a hudební podnikatel, původem z Bonnu, který se usadil v Londýně a od roku 1783 pořádal ve Freemason´s Hall a v Hanover Square Rooms subskripční koncerty. Pravidelně zajížděl na kontinent, aby tu pro Londýn získal nová díla nebo vynikající interprety. Nabídka, kterou Haydnovi učinil byla mimořádná: objednávka na šest nových symfonií a smlouva na vytvoření italské opery pro Královské divadlo. Haydn přijal a v polovině prosince 1790 se vydal na cestu do Londýna.

Poprvé ve Florencii

Operu L´anima del filosofo ossia Orfeo ed Euridice (Duše filosofa aneb Orfeus a Eurydika), na libreto Carla Francesca Badiniho podle starořecké báje a IX. a X. knihy Ovidiových Metamorfóz, u Haydna pak objednal divadelní impresário John Gallini a dílo mělo být roku 1792 uvedeno v londýnském King´s Theatre. Vinou tradičních zákulisních intrik, které k divadlu neodmyslitelně patří od jeho počátků a ž po současnost, však k provedení opery v Londýně nikdy za Haydnova života nedošlo (v Londýně byla opera prvně provedena až po 163 letech v roce 1955). Pouze na počátku 19. století vydal německý nakladatel Breitkopf několik árií s klavírním doprovodem.

Vůbec prvně Haydnova Orfeus a Eurydika zazněla až v roce 1951 ve Florencii v Teatro della Pergola a v nastudování Ericha Kleibera; úlohu Eurydiky zpívala Maria Callasová. A o 44 let později, na přelomu let 1996-96, vznikla v londýnském nahrávacím studiu Henry Wood Hall jedna z prvních nahrávek celé opery v historicky poučené interpretaci v nastudování dirigenta Christophera Hogwooda a s Cecilií Bartoli a Uwem Heilmannem v titulních úlohách.

Joseph Haydn

L´ANIMA DEL FILOSOFO ossia ORFEO ED EURIDICE, Hob. XXVIII/13

Dramma per musica o 4 dějstvích, libreto Carlo Francesco Badini podle starořecké báje a IX. a X. knihy Ovidiových Metamorfóz

Cecilia Bartoli, Uwe Heilmann, Ildebrando D´Argangello, Andrea Silvestrelli

Zpívají a hrají členové The Academy of Ancient Music,

řídí Christopher Hogwood

autor: Libor Dřevikovský
Spustit audio