Martin Bárta: Už ve čtyřech jsem si vysnil, že budu zpěvákem

13. prosinec 2022

Čtyři hodiny hudby a povídání na sobotu a čtyři na neděli s barytonistou Martinem Bártou. 17. a 18. prosince 2022 od 8 do 12 hodin a v reprízách od následující půlnoci.

Čtyři hodiny hudby a povídání na sobotu a čtyři na neděli s barytonistou Martinem Bártou jsme natočili v jeho učebně na pražské HAMU, kde nedávno získal docenturu a kde vede katedru zpěvu. Pořad vysílá Český rozhlas D-dur v sobotu a v neděli 17. a 18. prosince 2022 od 8 do 12 hodin a v reprízách vždy od následující půlnoci.

Martin Bárta Studoval zpěv na Konzervatoři v Pardubicích u Svatavy Šubrtové a pak na Akademii múzických umění v Praze u René Tučka. Působil jako hlasový pedagog chlapeckého pěveckého sboru Boni Pueri. Dnes je vyhledávaným sólistou doma i v zahraničí. V roce 2022 získal Thalii za roli Jaga ve Verdiho opeře Otello. Nepochází z hudební rodiny, ale rád vzpomíná na svoji babičku a na její hebký hlas, když mu jako malému zpívala lidové písničky. Zpěv mu učaroval už v útlém věku, a jak říká, bylo mu něco kolem čtyř let, kdy si vysnil, že bude zpěvákem. Než k tomu ale došlo, věnoval se také houslím, okrajově viole a v době mutace klavíru. „Škoda, že jsem necvičil víc, jak by se mi to dnes hodilo. Improvizovat, harmonizovat a hrát z listu mě baví. Cvičit ne!“ přiznává se smíchem a ve stejném duchu dodává: „Samozřejmě jsem si přál, abych byl po mutaci, tenor… nestalo se. Ale dnes toho už dávno nelituju. I pro můj hlasový obor byly napsány nádherné role.“ Těmi, které ho utvářely a směrovaly, ale byly spíš tenorové a spojen se třemi osobnostmi, Peterem Dvorským a Nicolae Herleou a ještě předtím Karlem Gottem. Samozřejmě s nimi vybral své oblíbené árie nebo scény z oper.

Marrtin Bárta

Kromě operní tvorby z pera Smetany, Bizeta, Dvořáka, Verdiho, Belliniho, Mozarta, Janáčka nebo Wagnera vybral pro posluchače Českého rozhlasu D-dur také třeba z díla Richarda Strausse, Nikolaje Rimského – Korsakova, Petra Iljiče Čajkovského, Georga Philipa Telemanna, Sergeje Rachmaninova, Léona Boëllmanna, Gabriela Fauré nebo několik ukázek z repertoáru souboru ReBelcanto, ve kterém působil v době studií.

Martin Bárta

Operní a také písňová tvorba ale zůstala stěžejní částí uměleckého života Martina Bárty. Povídali jsme o jednotlivých autorech i etapách. Zajímavým postřehem je například téma srovnání: „Wagner je těžká disciplína, o tom není sporu. Ale myslím si, že třeba Verdi je ještě o něco těžší,“ přemýšlí a vysvětluje, že Verdi jako vokalista stavěl své role právě na vokální složce, kterou vnímal ve své tvorbě jako nejdůležitější. „Naopak u Wagnera to byla „pouze“ jedna ze složek, která dotváří celkovou mozaiku.“ Porovnával také mladou generaci, se kterou se setkává na fakultě. „Dnešní studenti nemají fascinaci, jakou měla naše generace, my jsme ničím jiným skoro nežili,“ také poukazuje na dnešní tlaky agentur, divadel a režisérů a zdůrazňuje, že vývoj se předběhnout nedá. „Oni by rádi, aby modelky zpívaly ve třiceti letech Toscu nebo Aidu, ale to prostě nejde,“ dodává.

S výběrem hudby pro pořad na Návštěvě si Martin Bárta dal práci mnoho hodin a přiznal, že byl vlastně rád, protože se dostal k poslechu hudby, na který jinak dnes už nemá příliš času. „Dříve jsem byl posluchač zážitkový, dnes už spíš jen „pracovní“, o to víc jsem si přípravu vysílání užil!“

Více z pořadu