Martin Rudovský a jeho oblíbení „hledači“

2. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dramaturg FOK Martin Rudovský

Dramaturg, archivář, muzikolog, bohemista, zpěvák, krumhornista, uvádí se v Českém hudebním slovníku o Martinu Rudovském a já bych ještě dodala – skvělý hudební popularizátor, zábavný hostitel a otec dvou holčiček.

V posledních osmi letech ho známe jako dramaturga Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Co předcházelo? Studia na dvou fakultách Univerzity Karlovy – Pedagogické a Filozofické – pochopitelně hudební obory. Osud ukázal Martinovi cestu už na základní škole, kde se potkal s – dnes už – hudebně-pedagogickou legendou Pavlem Jurkovičem. „Od první třídy nás učil, abychom milovali lidovou hudbu a ve všem z ní vycházeli. Od ní vede logická cesta ke staré hudbě, k chorálu. Lidová hudba a chorál mají tentýž zdroj.“ V roce 2016 Martin inicioval založení Společnosti Pavla Jurkoviče, která zpřítomňuje odkaz tohoto mimořádného muzikanta, a je jejím předsedou. Posloucháme jednu ze sto dvaceti Jurkovičových ukolébavek – Martin Rudovský je systematicky posbíral z rodin, jejichž ratolestem je pan učitel věnoval – a náš hostitel mi ukazuje kříž a zvoneček, který po svém učiteli zdědil.

Martin Rudovský

Paralelně s povinnou vzdělávací institucí figurovaly v Martinově dětství i zájmové aktivity – na klavír ho učila Ruth Sochorová, která bydlela ve stejném domě jako on, a v téže ulici byla zuška s chlapeckým sborem Pueri gaudentes, v němž Martin zpíval třináct let. A sborovým zpěvákem nikdy nepřestal být, je členem Kühnova smíšeného sboru a jeho stopu bychom našli i v dalších tuzemských sborových tělesech. Výběr hudby pro naše víkendové setkání o tomto jeho zaměření hodně vypovídá: Janáčkova kantáta Otče náš, Sbohem a šáteček od Vítězslavy Kaprálové, Čtyři písně o Marii od Bohuslava Martinů, Hanušův Dřevěný Kristus, Bachova kantáta BWV 106, Adamův nářek od Arvo Pärta.

Martinova láska ke sborové hudbě, folklóru, staré hudbě a jeho zkušenosti a kreativita dramaturga se spojily v mnoha projektech, z nichž připomínám třeba kinokoncert Pražských symfoniků Obchod na korze (2018) nebo českou premiéru základního díla finské hudební kultury, Sibeliova Kullerva (2017). „Jsem dost pyšný na to, že jsme s Pietarim Inkinenem Kullerva prosadili a že jsme zastihli sólistu Jormu Hynninena ještě ve formě – rok na to už přestal zpívat.“ Český rozhlas má záznam z památného provedení tohoto vokálně-instrumentálního monumentu v Obecním domě (vysílali jsme tenkrát v přímém přenosu) v archivu, takže během naší návštěvy u Martina Rudovského i na tuto hudbu dojde.

Martin Rudovský ve "Smetance"

A klavír? Bacha pokud možno v podání Glenna Goulda, Beethovena zase v interpretaci Svjatoslava Richtěra.

V mnoha skladbách, které nám Martin Rudovský vybral k poslechu, ať už to je hudba stará, klasická (ve smyslu klasicistní) nebo moderní vážná i „ta druhá“, našeho hostitele zajímá hlavně novátorský přístup autora či interpreta. „Všechno jsou to hledači. Jakmile dojdou někam, kam se za nimi lidi táhnou, řeknou si aha, asi jsme ustrnuli, musíme jinudy. Takové jsou kapely Květy, Zrní – i Beethoven. Ve své poslední klavírní sonátě došel na hranici svého světa.“

Martin Rudovský

A třeba i soubor Le Poeme Harmonique, který ztvárňuje starou hudbu vskutku osobitě. Živě se o tom budeme moci přesvědčit na koncertě tohoto tělesa v rámci cyklu FOK Stará hudba 6. října v kostele sv. Šimona a Judy, ochutnávku v podobě žalmu Confitemini Domino si můžete poslechnout už tuto neděli, vydáte-li se s námi na návštěvu k Martinu Rudovskému.

Spustit audio