Massenetova dvojopera

Pročítání textů kolem historie oper Cherubín a Kejklíř od Matky Boží, uváděných společně v jedno odpoledne, je samo o sobě vzrušující. Setkáme se při tom s několika slavnými jmény. Skladatel Jules Massenet, tvůrce uváděných oper, psával role pro svou oblíbenou americkou dramatickou koloraturní sopranistku Sibylu Sandersonovou, která debutovala v Paříži v titulní roli jeho opery Esclarmonde. Pak excelovala v hlavní roli opery Manon a vystoupila v dalších Massenetových operách. Její žačkou byla další slavná operní diva Mary Gardenová, skotsko-americká lyrická sopranistka. Sandersová ji přivedla k Massenetovi. A k tomu byla ještě mentorkou mladého francouzského dramatika Francise de Croisseta, jehož hru Cherubín zhlédl Massenet v roce 1901.

Milý Croisset našel pro svou divadelní hru předlohu v prostřední částí trilogie s postavou Figara od Pierra de Beaumarchaise. Konkrétně v pokračování Lazebníka sevillského s názvem Figarova svatba, z níž vystoupí postava pážete Cherubína a Croissset ji nechá řádit v dalším vícenásobném milostném příběhu. K lásce, kterou sdílí s hraběnkou z předchozího příběhu, se přidruží flirtování s dalšími ženskými postavami a jde tam také o vojenský kabát, do kterého chtěl podváděný hrabě Almaviva Cherubína navléknout.

Croisset shrnul zmiňovanou zápletku a všechny další atributy a přidal další potenciální milenky. Cherubín pak trpí tím, že chce milovat všechny ženy. Spáchá se španělskou tanečnicí milostnou schůzku, která po dobrodružství v lese skončí na žebříku přistaveném k balkónu jejího apartmánu. Co dělali v lese, se nedozvíme. Druhý den se k němu jeho milenka nezná a ostatní dámy jsou v péči manželů. Zhrzený Cherubín proklíná lásku a prohlédne až tehdy, kdy se s ním jde smutná Nina rozloučit. Miluje ho totiž už od dětství a teď odchází kvůli nešťastné lásce do kláštera. Ale neodejde, kvůli šťastnému finále opery si navzájem vyznají lásku.

Na základě tohoto divadelního textu zpracovali pro Masseneta libreto zmíněný pan Francis de Croisset, ve spolupráci se zkušeným znalcem kompozičních manýr a potřeb Henrim Cainem. To už měl autor hudby novou představitelku hlavních ženských rolí: Mary Gardenovou, kterou se skladatel zavázal zasvětit do svšta primadon. 10. dubna 1900 debutovala v titulní roli opery Louisa od Gustava Charpentiera. Následovaly titulní role v Massenetově Manon a Messagerově Madame Chrysantheme v Monte-Carlu na scéně Opery Garnier. Tedy tam, kde měly premiéru obě Massenetovy opery, jež v sobotní odpoledne 2. dubna společně vysíláme.

Obě díla tedy spojuje místo premiéry a také interpretka obou hlavních rolí. Premiéru Kejklíře zpíval sice v Monte-Carlu Adolf Maréchal, ale Gardenová se oblékla do kalhotové role v roce 1908 a ohromila americké publikum ztvárněním kejklíře Jeana. Hlavní roli Cherubína psal Massenet přímo pro ni a zpívala i v dalších jeho operách včetně Sapho, Cléopatra či Grisélidis. A proslavila se jako Debussyho Mélisanda, Bizetova Carmen, Pucciniho Tosca nebo Straussova Salome. V našich nahrávkách je Cherubínem Frederica von Stade a Kejklířem tenor Alain Vanzo.