Michael William Balfe: The Bohemian Girl
Operu irského skladatele z roku 1843 vysíláme na D-dur v neděli 10. ledna v 16:00.
Irské hlavní město Dublin se výrazně zapsalo do historie hudby premiérou oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela. Stalo se tak 13. dubna 1742 velkém hudebním sále na ulici Fishamble Street. Současně se pobyt skladatele, který ve městě uspořádal řadu koncertů, stal podnětem k bohatšímu hudebnímu rozvoji Irska. V dalších letech přispěl Dublin a další města Irska, podle Basila Walshe, sedmi statečnými v oboru klasické hudby, kteří se výrazně zapsali do historie světové hudby a „vydláždili “ cestu pro své krajany pro dalších dvě stě let.
Byli to zpěvák, skladatel a divadelní manažer Michael Kelly, koncertní pianista John Field, básník, skladatel a zpěvák Thomas Moore, zpěvák, skladatel a dirigent Michael William Balfe, také jako předchozí rodák z Dublinu. Dále to byli William Vincent Wallace, skladatel, pianista, houslista a učitel narozen ve Waterfordu, dále George Alexander Osborne, pianista, skladatel a učitel a konečně sopranistka Catherine Hayesová, oba narozeni v Limericku.
Balfe se narodil 15. května 1808 v domě na Pitt Street v Dublinu, přejmenované na Balfe Street roku 1917. Později byl zbořen. Vedle slavných spoluvytvářela hudební obraz doby řada dalších hudebníků jak doma v Irsku, tak na pevnině. A patřili k nim také jistí Halliday a Meadows a hlavně William Rooke, irský houslista a skladatel činný v divadle na Crow Street v Dublinu. To byli první učitelé Balfeho a přibyli další. Poté co Rooke odešel do Londýna, starali se o Michaelovu hudební výchovu James Barton a Alexander Lee. Ve věku 14. let mu zemřel otec a mladý Balfe využil hostování anglického zpěváka Charlese Edwarda Horna v Dublinu a poštěstilo se mu, že ho přijal za svého žáka. A do hry vstoupil další irský hudebník z Dublinu Thomas Cook, který byl hudebním ředitelem orchestru Divadle Drury Lane a Balfe se stává členem jeho orchestru. Setkal se tam se starým známým Williame Rookem, který přispěl do repertoáru divadla i několika operami.
Další hudební školení Balfeho, a to v kompozici, probíhalo také pod vedením Charlese Fredericka Horna, varhaníka v Kapli svatého Jiří ve Windsoru. Mimochodem, byl to otec Charlese Edwarda Horna. Mladý Balfe tak vynikal talentem, že byl občas postaven jako dirigent do čela orchestru a vedle toho zaujal svým pěveckým fondem. Debutoval v roli Kašpara v opeře Carla Marii von Webera nikoli v Londýně, ale v Norwichi, kde se ale úspěchu ještě nedočkal. Důležitou postavou v Balfeho kariéře se stal italský šlechtic Mazzara, o kterém se v duchu romantismu traduje historka, že ho Balfe zaujal nejen svým talentem, ale i tím, že se podobal jeho zesnulému synovi. Mazzara ho představil v Paříži Cherubinimu a pak s ním odcestoval do Říma. Tak začala Balfeho první italská anabáze.
V Římě studoval skladbu u Ferdinanda Paëra, v Miláně zpěv u Rossiniho slavného basisty Fillipa Galliho a kontrapunkt u Vincenza Federiciho. Po návratu do Paříže ho Cherubini uvedl k Rossinimu, který ho svěřil dalšímu učiteli, byl to Giulio Bordogni. A to byl nejspíše jeho poslední učitel. Rossini ho pak doporučil do Italského divadla v Paříži, kde Balfe debutoval v roli Figara v Rossiniho opeře Lazebník sevillský. Po dvou letech v angažmá se opět vydává do Italie, komponuje a zpívá pro Palermo, Piacenzu, Bergamo, Paviu a Milán. V roce 1835 se vrací do Londýna a stane se přes noc slavným operou Obležení Rochelle.
A pak přijde roku 1843 triumf v podobě opery The Bohemian Girl a další plodná léta. Balfe složil 28 oper, kolem 250 populárních písní na slova Longfellowa, Wordswortha, Moora, Thackeraye a dalších. Napsal také osm kantát, řadou instrumentálních skladeb a nejméně jednu sinfonii. Svou poslední operu Rytíř leoparda už nestihl dokončit. Učinil tak anglický skladatel sir Michael Costa a premiéru měla opera pod jménem Il talismano v Divadle Drury Lane v roce 1874. Michael William Balfe zemřel 20. října 1870 ve svém domě ve městě Ware, opatství Rowney v hrabství Hertfordshire.
