Návštěva u Barbory Krištofové-Sejákové
Návštěvu u klavristky a významné členky Umělecké besedy vysíláme o víkendu 24. a 25. června 8-12:00
Dvojí dopolední hudební setkání s báječnou klavírní virtuoskou Barborou Krištofovou Sejákovou není je tak ledajaká procházka biografií umělkyně proložená skladbami jejích oblíbených skladatelů, kolegů či pedagogů. Jistě, jsou přítomny vzpomínky na významného profesora Emila Leichnera, který ji připravil a vyslal na profesionální dráhu, na profesora berlínské univerzity Lászla Simona a dále jsou připomenuti významní skladatelé a opusy – to je taková ta obvyklá osobní dramaturgie. Ani ta není ovšem prosta nevšedních momentů. Především je to vzpomínka na zapomenutého českého komponistu Antonína Jemelíka, vynikajícího klavíristu, skladatele a básníka, jehož nadějnou tvorbu a život uzavřela předčasná smrt v necelých dvaatřiceti letech. Jeho památku připomněla a pozdvihla ze zapomnění nahrávkou souboru skladeb s výmluvným titulem Deleted history. Kompaktní disk obsahuje skladby Antonína Jemelíka, Luboše Fišera, Klementa Slavického a Luboše Sluky a Barboře se podařil husarský kousek. Získala pro natáčení legendární českou herečku Marii Tomášovou. Velmi cenné jsou také odkazy na skladatele Oldřicha Františka Korteho, velkého znalce a propagátora díla skladatele Bohuslava Martinů.
Zajímavé je uvedení hudby Klementa Slavického či Luboše Sluky nebo soudobého mladého tvůrce Lukáše Sommera. Barbora Krištofová Sejáková s dramatickým podtextem prezentuje svůj úžas nad tvorbou bájného klavírního virtuosa Jana Ladislava Dusíka nebo nad objevem violoncellového koncertu rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby, který natočil mladý Eduard Šístek. Mezi interprety připomíná hostitelka pořadu Návštěvy samozřejmě většinově hráče na klávesové nástroje – Andráse Schiffa, Jaromíra Tůmu, Hanuše Bartoně, Marthu Argerichovou nebo již zmíněného Korteho, který spolu s houslistkou Shizukou Ishikavou hraje na klavír ve svých Filosofických dialozích.
Dalším nevšedním tématem, řečené obvyklé osobní dramaturgie, Návštěvy Barbory Krištofové Sejákové je kapitola o významném hudebním tématu stanice Český rozhlas D-dur, tedy o kompletu nahrávek klavírních sonát Domenica Scarlattiho, které jsou k dispozici široké veřejnosti. Barbora také referuje o komorních souborech s nimiž hraje – je to Trio Bergerettes a Halíř Trio, které nese jméno méně známého českého houslového virtuosa Karla Halíře. Popravdě, kdo dnes zná tohoto poctivého českého muzikanta, který byl obecně po legendárním Joachimovi považován za nejlepšího houslistu v Německu? Spolu s ním vyvolal na Bachově festivalu v Eisenachu roku 1884 senzaci provedením Bachova houslového dvojkoncertu. A Halíř byl také členem proslulého Joachimova smyčcového kvarteta.
A tím mimořádným projektem, k němuž se po úvodním nahození vracím, je fakt, že Barbora připomněla skutečně dějinnou událost v národním kulturním životě. Tou je výročí založení a 160 let trvání prvního českého uměleckého spolku Umělecké besedy. Po schválení organizace dne 19. února 1863 se dne 9. března téhož roku sešla první valná schůze. Umělecká beseda se uvedla do života součinností tří besední odborů - literárního, hudebního a výtvarného. Historie připomíná, že prvním starostou Umělecké besedy se v roce 1863 stal Josef Wenzig. A prvními předsedy jednotlivých odborů byli Bedřich Smetana pro sekci hudební, Josef Mánes pro obor výtvarný a Vincenc Vávra-Haštalský pro odbor literární. A Barbora Krištofová Sejáková, aktivní v soudobé činnosti spolku, uvedla ve svém programu také skladbu bývalého předsedy Umělecké besedy moderní doby Lukáše Matouška. Můžeme tedy nabídnout informaci, jako pozvánku, že hudebně a literárně výtvarné Úterky Umělecké besedy se odehrávají nejčastěji v kostele sv. Vavřince v Helichově ulici č. 18, Praha 1.
Interpretačním trumfem programu Návštěva u Barbory Krištofové Sejákové je historický snímek Klavírního koncertu č. 1 e moll op. 11 Fryderyka Chopina, který natočila Marta Argerichová jako vítězka Mezinárodní Chopinovy klavírní soutěže v roce 1965 ve Varšavě.
