Salome podle Flauberta

Jules Massenet, francouzský hudební skladatel a profesor Pařížské konzervatoře, proslul jako tvůrce oper. Napsal jich více než čtyřicet, tedy celkem 42 a jednu operetu s titulem Rozkošný Bel-Boul, včetně žánrů nazývaných pohádka, lyrický příběh, zázračný příběh, zpívaná komedie, vysoká hudební fraška a sainete - španělská jednoaktová komická opera. Jeho seznam operních děl je pozoruhodný také tím, že obsahuje tři tituly, které měly premiéru po smrti autora – Panurge, Kleopatra a Amadis.  Psal je v rozmezí 1859 až 1912, toho roku měla poslední premiéru jeho života opera Řím v Monte Carlu. Mezi jeho díla je počítána také opera Kasya, kterou rozepsal Leo Delibes a Massenet ji po jeho smrti v roce 1891 zkompletoval a rozepsal pro orchestr.  

Massenet se stal známým komponistou už v jednatřiceti letech svým oratoriem Máří Magdalena z roku 1873. V operním oboru získal slávu o čtyři roky později operou Král z Lahore, nesmrtelnou oblibu získaly opery Manon, Werther, Thais, Cid nebo také Kejklíř z Notre Dame.

Svou první operu o jednom aktu Dva stipendisté napsal v sedmnácti letech roku 1859, jako student konzervatoře, kam byl přijat v jedenácti letech a souběžně pokračoval ve všeobecném vzdělávání na lyceu. Jeho prvotina nebyla provedena a ztratila se. To byl osud i dalších jeho operních skečí z roku 1865 – Esmerelda, Noureddin a Valéria.  Psal je za pobytu ve vile Medici v Římě, kde užíval výhody Prix de Rome, kterou na konzervatoři získal v roce 1863. Tam se také seznámil s Franzem Lisztem, s kterým se shodoval i ve hře na klavír.

Svou zdatnost pianisty prokázal svou první vydanou skladbou v roce 1861, je to virtuózní klavírní dílo v devíti částech Grande Fantasie de Concert sur le Pardon de Ploërmel de Meyerbeer.  Přidal k ní další řady klavírních skladeb a vedle množství oper napsal také čtyři balety a několik opusů orchestrální hudby se dvěma koncertantními skladbami. K prvnímu oratoriu Máří Magdalena přidal další s názvy Eva, Panna a Zaslíbená země. Je jistě zajímavé, že téma Manon zpracoval v další opeře Portrét Manon a baletu Příběh Manon.     

Bylo tradicí, že se studenti konzervatoře věnovali kariéře církevních varhaníků, ale Massenet byl výjimkou. Ve výuce kdy na varhany neměl úspěch a nástroj rychle opustil. Získal práci klavírního doprovazeče a vypomáhal si výukou hry na klavír a také občasnou hrou na bicí nástroje v orchestru pařížské Opery a také v barech. Podobně jako další významní francouzští skladatelé se Massenet stal profesorem na konzervatoři, kde působil v letech 1878 až 1896, kdy po smrti ředitele Ambroise Thomase konzervatoř opustil. Mezi jeho studenty patřili Gustave Charpentier, Ernest Chausson, Reynaldo Hahn a Gabriel Pierné.

Opera Herodiada, kterou Massenet napsal v roce 1881 a přepracoval o tři roky později, zpracovává téma Salome, proroka Jana Křtitele, vládce Heroda a Herodiady, manželky jeho bratra Filipa. V Novém zákoně jde o příběh o králi jedné čtvrtiny Judei, tedy tetrarchovi Herodovi, který žil s manželkou svého bratra Filipa jménem Herodiada. Když ho za to Jan Křtitel kritizoval, nechal ho uvěznit. Na hostině při oslavě svých narozenin tak obdivoval tanec dcery Herodiady, že jí slíbil vše oč si požádá. Salome si na radu své matky vyžádala mísu s hlavou Jana Křtitele. O této události existuje také zpráva z pera židovsko-římského historika Flavia ​​​​Iosepha v Židovských starožitnostech.

Massenet zhudebnil libreto, které napsali Paul Milliet a Henry Grémont podle novely Herodiada od Gustava Flauberta z roku 1877. Volně zpracovaný biblický text uvádí Salome do jiné role. Neví, kdo je její matka a ke dvoru Heroda přichází, když ji hledá a následuje Jana Křtitele. Byl k ní vlídný v jejích strastech a Salome se do něho zamilovala. A Flaubert přidal ještě zápletku, že do Salome se zamiloval sám Herodes. Vše se odehrává v době, kdy doutná vzpoura proti Římu, ale příchod římského prokonzula Vitellia situaci uklidní. Prorok Jan pak kárá Herodiadu, která se mstí. Herodes využije její zášť a uchýlí se k odvetě za odmítnutí od Salome. Pošle ji a Křtitele na smrt. V osudové chvíli slavnosti prosí Salome o milost pro Jana, Herodiada jí chce vyhovět, ale je pozdě. Objeví se kat s mečem potřísněným Křtitelovou krví. Salome chce zabít Herodiadu, která přiznává, že je její matkou A tehdy její dcera obrátí čepel dýky proti sobě a umírá před zraky zděšených přihlížejících.