Salome z Vídně

10. květen 2023

Zlomové dílo operní literatury, Straussovu Salome, vysíláme na D-dur pod taktovkou Philippa Jordana v neděli 14. května v 16:00, poté bude k dispozici on-line.

Novozákonní příběh o krásné a kruté Salome, která žádá hlavu proroka Jana Křtitele, se stal silným tématem pro tvůrce řady uměleckých oborů. Nepochybně jedním z nejznámějších uměleckých ztvárnění je jednoaktové drama Oscara Wildea, které vznikalo ve francouzštině  během autorova pařížského pobytu v roce 1891 a s představou, že první interpretkou titulní role bude slavná Sarah Bernhardt. Ta sice začala roli studovat, ale inscenaci v londýnském Palace Theatre, kde měla být premiéra tragedie uvedena v anglickém překladu, cenzura zakázala.

Salome se nakonec dočkala premiéry v Théâtre de l´Œuvre v Paříži v únoru roku 1896. Sarah Bernhardt ale představitelkou titulní role nebyla a ani Oscar Wilde se premiéry nemohl zúčastnit, protože si v té době odpykával trest ve vězení v Readingu. Dílo vzbudilo mimořádnou pozornost a evropská divadla měla snahu inscenovat v Londýně zcenzorované drama co nejdříve. Úspěchy provázely Salome zejména v německých divadlech. V Berlíně ji nastudoval v Kleines Theater režisér Max Reinhardt a právě tam se vydal Richard Strauss, aby zhlédl představení se svou oblíbenou herečkou Gertrud Eysoldt.

Tragedie, kterou se prolínají surrealistická snovost i vyhrocené dramatické zvraty, byla pro Richarda Strausse velkou výzvou ke zhudebnění. Měl v té době za sebou řadu zdařilých symfonických  básní, které se staly trvalou součástí orchestrálního repertoáru, ale také opery Guntram (1894) a Feuersnot (Ohně zmar 1901), které byly poměrně poplatné wagnerovské estetice a úspěchu se nedočkaly. Strauss tedy hledal námět na příští operu, který by byl atraktivní, působivý a neotřelý a byl by inspirací, která by jej vedla na jinou, novou cestu ztvárnění. Salome taková očekávání splňovala.

Strauss se rozhodl nevyužít nabídky vídeňského básníka Antona Lindnera na zpracování libreta, ale vytvářel je sám na základě Wildeova originálu a jeho německého překladu od Hedwigy Lachmann. Dramatický text musel zestručnit a vypustit některé postavy, aby získal soustředěný děj. Skladatele fascinovala tajuplná exotičnost příběhu, ztvárňujícího rozvrácené poměry  a upadající  obraz  kultury i mravů na dvoře tetrarchy galilejského a permského  - Heroda Antipa, který žije v krvesmilném svazku se ženou svého bratra a protože mu zevšedněla, naléhavě touží po její dceři Salome.

To vše se děje v atmosféře přepychu, požitkářství a především rozkladu mravních hodnot. Dramatický příběh se odehraje během jediné noci. Salome chce vidět proroka Jochanaana, kterého se Herodes obává a dal jej uvěznit ve studni za hlásání křesťanských ideálů a pranýřování jeho krvesmilného svazku s Herodias. Salome si vynutí, aby mohla Jochanaana spatřít a je jeho zjevem uchvácená, budí v ní smyslnou žádostivost. Když není její přání vyslyšeno, žádá za Tanec sedmi závojů, který má potěšit Heroda, Jochanaanovu hlavu. Krutou perverzní scénu s uťatou hlavou proroka na stříbrném podnosu, při které si nicméně Salome uvědomuje prožitek pravé lásky ukončí Herodes příkazem k jejímu zavraždění. „ Je to symfonie v dramatu a je psychologická jako všechna hudba“ prohlásil Strauss o hudbě Salome. Způsobem hudebního ztvárnění původní předlohy se vymanil z vlivu wagnerovské estetiky i tradičního způsobu hudebního myšlení.

Jeho orchestrální partitura směřuje k novému vyjádření, nebývale široká výrazová škála zahrnuje opojnou zvukovost, sugestivní vyjádření napětí velice spornými prostředky i příval dramatické hudby ve vyhrocených okamžicích. Původní premiéra Salome se konala 9.prosince 1905 v Drážďanech a byla přijata s pronikavým úspěchem. Dirigentem  byl Ernst von Schuch, roli Heroda zpíval Karel Burian. O rok později byla Salome uvedena v Berlíně s Emou Destinovou v titulní roli a Richardem Straussem za dirigentským pultem. Ten byl z jejího výkonu nadšen a vyžádal si Emu Destinovou i Karla Buriana pro své nastudování  Salome v pařížském Théâtre du Châtelet v květnu roku 1907.

V záznamu představení ve Vídeňské státní opeře 2. února 2023 zpívají v hlavních rolích Gerhard Siegel (Herodes), Michaela Schuster (Herodias), Malin Byström (Salome), Wolfgang Koch (Jochanaan) a Daniel Jenz (Narraboth). Hraje Orchestr Vídeňské státní opery, dirigentem je Philippe Jordan.

 

autor: Dagmar Henžlíková
Spustit audio

Více z pořadu