Tosca z MET online
Pucciniho Toscu z Metropolitní opery z 8. dubna letošního roku vysíláme na D-dur v neděli 16. dubna v 16:00 a pak na měsíc k poslechu na web.
Žhavá a žárlivá láska je osou příběhu odehrávajícího se na pozadí napoleonských válek. Pověstný policejní prefekt baron Scarpia chce dostat do spárů malíře Cavaradossiho a jeho milenku – zpěvačku Toscu, kteří pomohli bývalému konzulovi Římské republiky po útěku z vězení. Od toho se odvíjí intrikánské drama lásky, žádostivosti, vydírání, sadismu, zrady a smrti. Příkrý spád událostí a děsivá realita, před kterou se Tosca ocitá, ji doženou k sebevražednému konci.
Historie vzniku opery Giacoma Pucciniho Tosca byla poměrně dlouhá a spletitá. Stejnojmenné drama, jehož autorem je ve své době úspěšný francouzský dramatik Victorien Sardou bylo inscenováno na všech významných evropských scénách. Verdi navštívil 14. února 1887 představení v Miláně, kde byla představitelkou Toscy famózní Sarah Bernhardt. Příběh plný vyhrocených emocí skladatele natolik uchvátil, že se za měsíc vydal do Turína, aby tam viděl představení ještě jednou. Puccini se utvrdil v přesvědčení, že Tosca by byla ideálním námětem pro jeho operu. Počátkem května píše svému nakladateli Giulio Ricordimu do Milána: „ Velmi Vás prosím, podnikněte všechno, abychom dosáhli od Sardoua svolení dříve, než to napadne někoho jiného. To by mi bylo velice líto, protože jsem v Tosce poznal přesně to dílo, které potřebuji..“
Čas plynul, Puccini začal pracovat na opeře Manon Lescaut a následně na Bohémě, dočkal se významných úspěchů a podnikal řadu cest v souvislosti s inscenacemi svých oper. Záměr práce na Tosce byl odložen. Mezi tím získal Ricordi od Sardoua koncem roku 1891 práva pro užití námětu Toscy pro operní libreto. Jeho vypracování svěřil Lugi Illicovi a práva na zhudebnění poskytl Ricordi skladateli Alberto Franchettimu. Puccini se o situaci dozvěděl a byl zaskočen. Když zjistil, že o námětu se s nadšením vyjádřil také Giuseppe Verdi, jeho zájem o Toscu se velice rychle oživil. Po sérii vzrušených diskusí s nakladatelem se určitým úskokem k právům na užití námětu dostal a Franchetti se úmyslu zhudebnit Toscu vzdal. Pro spolupráci na libretu této své první opery na italský námět přizval Puccini své „dvorní libretisty“ Luigi Illicu a Giuseppe Giacosu – nakladatel Ricordi nazýval tento tvůrčí tým ironicky Svatou trojicí. Práce na libretu zabrala mnoho času a energie - skladatel měl v tomto ohledu vysoké nároky, chtěl maximálně zachovat jeho autentičnost a dramatickou vyhrocenost. Sám do práce libretistů často zasahoval - byl literárně i básnicky zdatný, nebyl ochoten dělat v tomto ohledu kompromisy. Navíc trval na detailech, sám studoval archivní materiály i dějiny napoleonských válek.
V létě roku 1896 podnikl Puccini cestu do Bayreuthu a Paříže. Návštěva ve svatyni Wagnerovy hudby byla velice podnětná – setkal se s vdovou po skladateli a dcerou Ference Liszta Cosimou a především vstřebal v autentickém prostředí podnětné zážitky z Wagnerovy stylově zcela svébytné hudby. V Paříži ho zase zaujala novátorská hudba Clauda Debussyho, ale především si opět připomněl Sardouovu Toscu se Sarah Berhardt. Silné podněty z prázdninové cesty podnítily Pucciniho chuť k práci na opeře, začal být tématem posedlý.
Po půldruhém roce navštívil dramatika Sardoua opět několikrát v Paříži. Jednání s ním nebylo úplně jednoduché, protože v operním libretu, které muselo být nepoměrně stručnější, doznala původní podoba dramatu řady změn. Pucciniho cesty do Paříže byly poměrně časté a skladatel si během nich vytvořil okruh dobrých známých – patřili mezi ně literáti a dramatikové Alphonsse Daudet, Marcel Prévost, Pierre Louÿs a také Emil Zola. V Paříži šlo ale především o vzrušené debaty mezi stařičkým autorem dramatické předlohy a mladým skladatelem o podobě díla. Dlouhé spory se vedly o závěr opery – Sardou si přál, aby Tosca zešílela, s Pucciniho verzí, aby ukončila svůj život se sebevražedným skokem nebyl srozuměn ani Ricordi.
Hudba opery vznikala v letech 1897-99. Je v mnoha aspektech nová, moderní. Skladatel přesně vystihl dramatický výraz, mistrně ztvárnil situace a vnitřní hnutí jednotlivých postav.
Trojice hlavních rolí je pro pěvce velkou uměleckou výzvou – v záznamu představení, které se konalo 8. dubna t.r. v Metropolitní opeře v New Yorku zpívají Liudmyla Monastyrska (Floria Tosca), Matthew Polenzani (Mario Cavaradossi) a Željko Lučić (policejní prefekt, baron Scarpia). Sbor a Orchestr Metropolitní opery řídí Domingo Hindoyan.
D-dur, neděle 16.4.2023 v 16:00 a pak 30 dní on-line zde
