Vánoční Johann Sebastian s Gardinerem a dalšími

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimíra Lukařová
0:00
/
0:00

Na stanici D-dur pokračuje volný cyklus duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha. Zazní mimo jiné snímky z projektu Bach333 a z evropsko-amerického turné dirigenta J. E. Gardinera. Kantáty doplní adventní a vánoční varhanní předehry. Pořad uvádí jeho autorka Vladimíra Lukařová.

Adventní doba trvala původně šest týdnů. Později byla zkrácena na čtyři. Má dvojí podobu, rozjímavou i radostnou, plnou očekávání příchodu Spasitele: „Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla,“ nabádá apoštol Pavel v listu Římanům, který se četl v Adventu.

Bach k němu složil dvě kantáty stejného názvu Nun komm der Heiden Heiland. Starší z obou „sester“ premiéroval roku 1714 během působení ve Výmaru. Otevírá ji hymnus Veni redemptor gentium v přebásnění Martina Luthera: Přijď už, Spasiteli pohanů, zrozený podle Božího úradku jako dítě z Panny. Tomu se obdivuje celý svět." Nad rytmicky výrazným orchestrem se klene sborový chorál. Střední fugato zpívá Collegium Vocale jako vždy s obdivuhodnou lehkostí. 

0:00
/
0:00

Mezi vznikem dvou stejnojmenných kantát uplynulo rovných 10 let. Kantáta Nun komm der Heiden Heiland BWV 62 zazněla poprvé roku 1724 v Lipsku. V úvodním sboru opět uslyšíme známá slova, očekávající příchod Spasitele, Syna Božího. Stejný text zhudebnil Bach jako polyfonní smršť. Z rytmicky pregnantního orchestru se občas vynoří hoboje, Monteverdiho sbor vpadá do rychlých meziher.

0:00
/
0:00

Vánoce začínaly prvním svátkem 25. prosince. Při bohoslužbě se četlo z Lukášova evangelia o cestě Marie a Josefa do Betléma kvůli soupisu lidu. Maria tam porodila svého syna Ježíše a uložila jej do jesliček.

Bach k tomuto svátku napsal vánoční kantátu BWV 197a z roku 1728. Známe ji jen z rekonstrukcí.

"Boží Syn je můj a já jeho. Jsi moje všechno ve všem, krom tebe nemám v ničem větší zalíbení. I v nouzi mám přebytek, v žalu daruješ radost. Jsem-li nemocen, ty mě uzdravuješ, jsem-li sláb, ty mě neseš. Bloudím-li, Bůh mě nalézá, když padám, drží mě pevně. Až budu jednou umírat, převede mě k životu věčnému. Nejmilejší poklade, v tobě už na tomto světě samo nebe dostávám."

0:00
/
0:00

Nová skladba pro Třetí svátek vánoční roku 1724 je jednou z mála kantát, kterou po Bachově smrti uvedl jeho žák a nástupce v Lipsku Johann Friedrich Doles. Říká nám dnes něco toto jméno? Přitom svého času byla jeho prostinká hudba oblíbenější než Bachova.
Při bohoslužbě třetího svátku se četly tři biblické texty. „Viděl jsem Boha a byl mi zachován život,“ oznamuje své rodině Jákob v První knize Mojžíšově.

O Vánocích vstupuje Bůh do světa v nejsrozumitelnější podobě, jako člověk: V tobě se raduji a vítám tě, můj milovaný Ježíši. Mocný Boží Syn přichází jako můj přítel a bratr. Pod sopránovým chorálem jásají další hlasy.

0:00
/
0:00

Při bohoslužbě v neděli po třech hlavních svátcích se také četlo z Lukášova evangelia. Druhá kapitola popisuje setkání malého Ježíše, jeho matky Marie a Josefa s dvěma starými lidmi, Simeonem a Annou. Byli to proroci, kteří v malém Ježíši rozpoznali Mesiáše. Bach pro neděli po Vánocích složil tři kantáty. 30. prosince 1714 uvedl v zámeckém kostele ve Výmaru kantátu Tritt auf die Glaubensbahn.

Z kompletu Bach333 od Deutsche Grammophon vybírám zdařilý snímek německého houslisty a dirigenta Rainera Kussmaula, který hrál na stradivárky z roku 1724. Tento rodák z Mannheimu založil v roce 1995 Berlínské barokní sólisty, s nimiž natočil i tuto Bachovu kantátu. Na sinfonii s fugou naváže árie: Jdi po cestě víry. Bůh položil kámen úhelný, který tě nese. Však nezakopni o něj, člověče! Jdi po cestě víry! S basistou Thomasem Quasthoffem koncertuje sólový hoboj a kráčí klidné continuo.

0:00
/
0:00

Na Nový rok připadá i svátek Obřezání Páně: „Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.“ Kantátu BWV 16 uvedl John Eliot Gardiner při svém evropsko-americkém turné, 1. ledna 2000 v Gethsemanekirche v Berlíně.

Tebe, Bože, chválíme a děkujeme ti. Tebe, Bože, Otče na výsostech, uctívá celý širý svět, zpívá sbor text německé verze hymnu Te Deum laudamus. Pod sopránovým chorálem spolu rozmlouvají ostatní sborové hlasy. Vroucí prosba zazní v altu: Ach, věrné útočiště naše, zachovej nás ve svém slovu. Kéž se vzmáhá tvá říše, kéž nás hněv satanův nedostihne. Zachovej nás v míru, pokoji a zdraví. Ach, Bože, jen ty jsi podloží země, její vláha i požehnání. Jen tobě, Ježíši můj a Spáso má, jen tobě důvěřuji.

Zde je krátká ukázka: "Jásejme a radujme se. Boží dobrota a věrnost nechť nás provázejí stále." Basbaryton Petera Harveye kolorovaný dechovými nástroji pak ujistí, že nám ruka Boží požehná a přivede k věčnému štěstí.

0:00
/
0:00

Vysíláme na D-dur v sobotu 22. prosince v 8:00 a v neděli 4. ledna ve 20:00

autor: Vladimíra Lukařová
Spustit audio