Víkend s Johannesem Brahmsem

Víkendová dopoledne 9. a 10. dubna 2022 strávíme s hudbou Johannesa Brahmse. Připomeneme si 125. výročí úmrtí jednoho z nejvlivnějších skladatelů 19. století.

Brahms zemřel ve Vídni 3. dubna 1897 na rakovinu jater pouhý měsíc před svými 64. narozeninami.  Jeho hudba vždy hudební svět dělila na dva téměř nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a obdivovali, druzí odmítali nebo dokonce nenáviděli. Muzikanti i hudební příznivci v německy mluvících oblastech ve druhé polovině 19. století se, zjednodušeným pohledem, dělili na příznivce Brahmse na straně jedné a na příznivce Liszta a Wagnera na straně druhé. Významně do této romantické hudební války přispěl skladatel a dirigent Hans von Bülow, který byl nadšeným ctitelem hudby Ference Liszta a později i Richarda Wagnera. Ovšem jen do té doby, než jeho manželka Cosima, Lisztova dcera, začala udržovat milostný poměr s Wagnerem, aby se nakonec s Bülowem rozvedla a za Wagnera se provdala. Hans von Bülow se poté obrátil na stranu Johannesa Brahmse a stal se jeho bezvýhradným obdivovatelem a častým interpretem – dirigentem jeho děl. Brahms sám se nikdy k těmto sporům nevyjadřoval, vždy stál raději stranou. A o své tvorbě s nikým, až na pár výjimek, nikdy nemluvil.

Antonín Dvořák

Je nesporné, že byl Johannes Brahms jedním z nejdůležitějších autorů 19. století. A pro nás pro Čechy je Brahms ještě důležitý z jednoho důvodu. Samozřejmě to byl on, kdo vyjádřil souhlas s udělením státního stipendia pro mladé umělce Antonínu Dvořákovi. Brahms byl členem komise, která stipendia udělovala, a hned od počátku měl pro Dvořákovu tvorbu velké uznání. Kromě souhlasu se stipendiem ale učinil Brahms ještě jeden podstatně důležitější krok, a sice doporučil Dvořákovy Moravské dvojzpěvy k vydání svému nakladateli Fritzi Simrokovi se slovy: „Milý Simrocku, u příležitosti státního stipendia těším se již po několik let pracemi Antonína Dvořáka (vyslov Dworschak) z Prahy. Pro tento rok posílá mi mj. sešit dvojzpěvů pro dva soprány s klavírem, který se mi zdá pro vydání zcela pěkný a praktický. Přehrajete-li si je, budete jako já z nich mít radost a jako nakladatel budete mít obzvlášť radost z pikantností.“ Tím doslova nastartoval mezinárodní kariéru do té doby neznámému českému skladateli. Po Brahmsově smrti byl Dvořák jmenován členem komise pro udílení státních stipendií na uprázdněné místo po Brahmsovi.

Během víkendu s Brahmsem zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla. V první sobotní části uslyšíme například Variace a fugu na Händelovo téma pro klavír, Preludium a fugu g moll pro varhany, Osm cikánským písní nebo kantátu Rinaldo.  V neděli pak pochopitelně zazní výběr Uherských tanců a především Brahmsovo nejrozměrnější a také nejdůležitější dílo, Německé requiem.

Vysíláme 9. a 10. dubna 8:00-12:00

Spustit audio