Život a hudba Leopolda Mozarta

31. květen 2018
Leopold, Wolfgang a Nanerl

Sobotní odpolední vysílání „Od Claudia k Ludwigovi“ nabídne setkání s komorní hudbou Leopolda Mozarta, s jeho Sonátami a Trii pro klávesové a smyčcové nástroje. Závěr vysílání pak bude vyhrazen oratoriu Alessandra Stradelly San Giovanni Battista (Svatý Jan Křtitel), které vzniklo roku 1675, a pod jehož nahrávkou je dirigentsky podepsán Marc Minkowski a jeho vokálně-instrumentální ansámbl Les Musiciens de Louvre.

Život a hudba Leopolda Mozarta

Umělecká a lidská osobnost Leopolda Mozarta (1719 – 1787) je v širším obecném hudebním povědomí dodnes různě deformována, podceňována a doprovázená neustále se opakujícími zjednodušujícími nebo nepřesnými náhledy či klišé. Ty pak často vycházejí z velmi povrchních interpretací dobových pramenů či tradovaných legend, s nimiž se často můžeme setkávat v některé beletristické literatuře nebo filmových zpracováních. Přitom však šlo o nesmírně vzdělaného, přátelského člověka a pozoruhodného skladatele, který patřil v polovině 18. století k respektovaným uměleckým autoritám v Salcburku. Leopold Mozart byl nejenom otcem, učitelem a impresáriem svého geniálního dítěte, Wolfganga Amadea, ale byl rovněž renomovaným hudebníkem, houslistou a vicekapelníkem dvorního orchestru salcburského arcibiskupa, vyhledávaným pedagogem a velice nadaným a velmi plodným skladatelem.

Rod Mozartů

Kořeny rodu Mozartů sahají podle odborných pramenů do 20. let 17. století, kdy se v Augsburku-Pfersee v rodině malorolníka Moßzhardta narodil David Mozart, který je považován za nejstaršího z rodu, za jeho zakladatele. Rodovými řemesly, která se u Mozartů  bezmála v příštích stu letech dědila z generace na generaci, bylo zednictví, stavitelství a sochařství, v němž někteří Mozartové dosáhli význačných úspěchů. Jejich hlavní působení bylo spjato především s rodným Augsburkem, zejména s rodinou bankéřů Fuggerů, jejichž finanční možnosti sehrály nejenom v dějinách města, ale i v dlouhé historii habsburského Rakouska významnou úlohu. Prvním, kdo se odklonil od rodové tradice zednického a uměleckého řemesla, byl Johann Georg Mozart, syn zednického mistra Franze Mozarta. Po smrti otce byl Johann Georg vychováván svým strýcem Hansem Georgem Mozartem, zednickým mistrem a představeným dílny při dómské kapitule v Augsburku, který dal osiřelého synovce vyučit knihařskému řemeslu. V listopadu roku 1719 se pak v rodině knihaře Johanna Georga Mozarta narodilo první z devíti dětí, Leopold. Tak jako Leopoldův otec měl „prvenství“ v odchýlení od rodového zednického řemesla a stal se knihařem, má i Leopold Mozart své „prvenství“ v tom, že studoval na universitě (právo a filosofii), získal bakalářský titul a byl velmi nadaným hudebníkem. Roku 1740 se Leopold trvale usadil v Salcburku, vstoupil, co by komoří a hudebník do služeb hraběte Thurn-Valsassina-Taxis a za nedlouho byl přijat do knížecího arcibiskupského orchestru na post čtvrtého houslisty.      Po dvaceti letech služby u knížecího dvora pak jmenován vicekapelníkem. Na sklonku 40. let   18. století se Leopold Mozart oženil (s Annou Pertlovou, dcerou úředníka opatrovnického úřadu v Salcburku) a začal se prosazovat i jako úspěšný skladatel komorní, orchestrální, chrámové i jevištní hudby. Po narození syna Wolfganga (1756), když rozpoznal jeho zcela mimořádný hudební talent, věnoval Leopold Mozart veškerý svůj čas a umění k rozvíjení schopností chlapce (ale i jeho starší sestry Nannerl, velmi talentované cembalistky a klavíristky) v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti. V letech 1768-1775 doprovázel Wolfganga na koncertních cestách po celé tehdejší hudební Evropě. Poslední období života strávil Leopold v Salcburku osamocen v ústraní a se synem, který se od roku 1781 usadil ve Vídni, udržoval pravidelnou korespondenci. Leopold Mozart zemřel 28. května 1787 ve věku 68 let, pět měsíců před největším úspěchem svého geniálního syna Wolfganga – pražskou premiérou opery Il dissoluto punito ossia Don Giovanni.

https://de.wikipedia.org./wiki/Mozart_(Familie)

https://de.wikipedia.org///wiki/David_Mozart    

https://de.wikipedia.org/wiki/Franz_Mozart_(Baumeister).

Uznávaný hudebník

Za Mozartova života zněla jeho hudba nejenom v Salcburku, ale i v rodném Augsburku a také určitě i v dalších přilehlých lokalitách salcbursko-bavorského a dalších regionů. Jeho skladby se záhy začaly vydávat tiskem a šířily se po tehdejší hudební Evropě. Velkého uznání se dostalo jeho pedagogickému traktátu „Důkladné školy na housle“ z roku 1756 (v roce 2000 v českém překladu Vratislava Bělského vydalo Klassik-grafické studio, s.r.o., Praha), který patří do trojice dobových odborných textů pojednávajících o technice nástrojové hry a interpretaci hudby, jejichž autory byly Johann Joachim Quantz a Carl Philipp Emanuel Bach.

Odborného uznání, kterého Leopold Mozartovi postupně dosáhl, mělo vpravdě evropský formát: „Leopold Mozart je neobyčejně nadaný skladatel…“ napsal v jednom z dopisů adresovaných Johannu Wolfgangu von Goethe mladý berlínský hudební pedagog a skladatel Carl Friedrich Zelter. Slavný německý muzikolog Friedrich Marpug věnoval Mozartovi celé jedno číslo svého časopisu Historisch-Kritische Beyträge zur Musik a pravděpodobně mu nabídl i členství ve Společnosti hudebních učenců v Lipsku. Po Leopoldově smrti v květnu roku 1787, kdy se pozornost hudebního světa začala stále více obracet k dílu jeho geniálního syna Wolfganga, se o jeho hudební odkaz, který je nejenom obdivuhodně rozsáhlý a rovněž i žánrově nesmírně pestrý, na téměř 150 let vytratil. Nicméně přibližně od poloviny 20. století mozartovské muzikologické bádání dochované části hudebního díla Leopolda Mozarta postupně odkrývá a zpracovává. Vznikají odborné studie, kritické edice i tématický katalog skladeb, což umožňuje i častější veřejné provozování a studiové nahrávání jeho hudby a hudebnímu publiku dovoluje poznávat její krásu a kvalitu.

Leopold Mozart v 21. století

Stále častější interpretační pozornosti se od 90. let 20. století postupně začaly těšit Mozartovy skladby orchestrální (sinfonie, divertimenta) a koncertantní (koncerty pro trubku, trombon, 2 lesní rohy), byť podle zjištění badatele Cliffa Eisena (autora Leopold-Mozart-Werkverzeichnis /LMV) je v současné době mnoho z těchto skladeb nezvěstných a existují o nich pouze zmínky buď v korespondenci, nebo archivních soupisech. Na počátku 21. století se zájem o hudbu Leopolda Mozarta zaměřil i na díla oratorní a komorní a začaly vznikat další nové studiové nahrávky. V letech 2007 vznikla první nahrávka Mozartova pozoruhodného oratoria Der Mensch, ein Gottesmoerder. Na podzim roku 2011 a na jaře 2012 vznikly v Augsburku a Mnichově pro vydavatelství Oehms Classics nahrávky tří sólových Sonát pro kladívkový klavír a tří Trií pro kladívkový klavír, housle a violoncello v interpretaci předních německých specialistů na historicky poučenou interpretaci: cembalistky a klavíristky Christiny Schornsheim, houslisty Rüdigera Lottera a violoncellisty Sebastiana Hesse. Jakýmsi bonusem tohoto alba je, že party klávesového nástroje v Sonátách a Triích, kterým může být cembalo nebo klavír, byly nahrány na kladívkový klavír z roku 1785 pocházející z dílny stavitele klavírů Johanna Andrease Steina, jehož nástrojů si velmi cenil Wolfgang Amadeus. Tento komplet Klavírních sonát a Klavírních trií Leopolda Mozarta zazní ve vysílání Českého rozhlasu D-dur v pořadu „Od Claudia k Ludwigovi“.

Alessandro Stradella

Závěr vysílání pak bude vyhrazen italskému oratoriu Alessandra Stradelly San Giovanni Battista (Svatý Jan Křtitel), které vzniklo roku 1675, a pod jehož nahrávkou je dirigentsky podepsán renomovaný specialista v historické interpretaci Marc Minkowski a jeho vokálně-instrumentální ansámbl Les Musiciens de Louvre.

Vysíláme na D-dur v sobotu 2.6. od 16:00

Od Claudia k Ludwigovi - 4 hodiny staré hudby v autentickém podání

Spustit audio
autor: Libor Dřevikovský