Albinoniho Zrození Aurory

23. prosinec 2020

V pravidelném čase pro starou hudbu v autentické interpretaci Od Claudia k Ludwigovi zazní v sobotu 1. ledna v 16:00 kromě jiných skladeb oratorium Tomase Albinoniho.

V popularizačních textech o hudbě nalezneme mnohé humorné příběhy. Jeden vypráví o umění polského pianisty Paderewského z doby jeho učitelování na varšavské konzervatoři. Kdosi ve společnosti prohlásil, že nikdo v moderní době nedokáže skládat takovou hudbu, jako hudebníci minulosti. Pianista tedy zahrál svůj Minuet in G a obhájce starých mistrů zkoprněl, když zjistil, že autorem není barokní mistr, ale sám Paderewski.

Jiná tematicky příbuzná humorná historka se týká skladatele Tomasa Albinoniho, který je autorem monumentální skladby s názvem Zrození Autory. Notoricky známou a nejhranější skladbou tohoto barokního komponisty je proslulé Adagio g moll, které je hitem z oblasti staré hudby. Adagio se dočkalo mnoha úprav pro různé nástrojové obsazení a stalo se identifikační známkou skladatele. Ten je ale nenapsal. Podezřelým z autorství je totiž italský muzikolog, hudební kritik a skladatel Remo Giazzoto, který se nakonec k činu doznal. V roce 1958 vydal skladbu pod titulem Adagio g moll pro smyčce a varhany na dva tematické nápady a figurální bas Tomasa Albinoniho. Vymyslel si k tomu historku, že krátce po válce získal fragment partu jeho kostelní sonáty ze Státní saské knihovny, který kompozičně zpracoval do zmíněného Adagia. Fragment nicméně nikdy nezveřejnil. Je tedy pravděpodobné, že Giazzoto, který napsal monografie Albinoniho a jiných starých autorů včetně Vivaldiho a zpracoval tematický katalog Albinoniho skladeb, natolik podlehl mámení starých partitur, že z jejich hudby zhotovil vábivé variace.

Logo

Albinoniho Zrození Aurory se poprvé hrálo nejspíše v roce 1708. Skladba byla komponována k oslavě narozenin Alžběty Kristýny brunšvicko - wolfenbütelské, princezny z dynastie Welfů, která byla provdána za Karla Habsburského. Ten se stal v roce 1711 rakouským císařem Karlem VI. a Alžběta rakouskou císařovnou. Múzicky nadaný císař podporoval hudbu, stal se otcem Marie Terezie, následkem krátkozrakosti omylem zastřelil na honu krumlovského Adama Františka Schwarzenberka, začal v Čechách stavět silnice a zemřel na otravu houbami. Na vině byla prý muchomůrka zelená. A tak jsme přišli o Slezsko.

V pořadu opět vystoupí několik veličin světové interpretace - soubor Ex Tempore, houslista Pierre Amoyal s nástrojem z dílny Antonia Stradivariho z roku 1717 pojmenovaném Kochanski, fortepianista Melvyn Tan s orchestrem London Classical Players a dirigentem Rogerem Norringtonem, soubor Camerata Köln, ansámbl Zefiro, další hráči na fortepiano Susan Alexander-Maxová a Ronald Brautigam a Benátští sólisté, dirigent Claudio Scimone.

Vysíláme v sobotu 2. ledna v 16:00 

autor: Rafael Brom
Spustit audio

Více z pořadu