Alfred - Dvořákova operní prvotina
V neděli 16. června v 16:00, tedy v pravidelném čase vyhrazeném na stanici D-dur opeře, nabízíme operu Alfred Antonína Dvořáka, napsanou v roce 1870.
Antonín Dvořák (1841 – 1904), o generaci mladší současník Bedřicha Smetany, devětadvacetiletý začínající komponista a violista orchestru pražského Prozatímního divadla, přichází se svoji operní prvotinou v době, kdy do repertoáru divadla začalo pronikat více českých původních zpěvoher např. od Jana Nepomuka Škroupa (Švédové v Praze), Karla Šebora (Drahomíra), Viléma Blodka (V studni), Karla Bendla (Lejla), Josefa Richarda Rozkošného (Mikuláš) a mnohých dalších. Velkou zásluhu na tom měl Bedřich Smetana (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor), který se roku 1866 stal kapelníkem Prozatímního divadla a byl velkým propagátorem nově vznikajících českých oper, ale také třeba i organizátorem prvních pražských abonentních koncertů. Bylo jen otázkou času, kdy se mladý Dvořák, prozatím sice nepříliš známý, nicméně mimořádně nadaný a všestranný hudební autor, rozhodne změřit své tvůrčí síly též i na operním poli.
Jedním z velkých problémů, s nímž se čeští skladatelé po roce 1860 museli vyrovnávat, byl nedostatek původních českých libret a jejich literárních kvalit (k ojedinělým mimořádným osobnostem české libretní literatury této doby patřili nešťastně rozporuplný, ale vynikající Karel Sabina či mladičká začínající, však velmi nadaná Eliška Krásnohorská; později pak přibyli Václav Juda Novotný, Marie Červinková-Riegrová, Adolf Wenig, Jaroslav Vrchlický ad.). Možná právě proto se Antonín Dvořák rozhodl napoprvé zhudebnit sice šedesát let staré, ale relativně osvědčené operní libreto (v německém originále) Alfred der Grosse od německého básníka Karla Theodora Körnera (1791-1813). Při této volbě tu svoji úlohu do jisté míry však sehrály i skladatelovy omezené finanční možnosti neumožňující zakoupit nové, původní libreto. Körnerovo libreto (či námět), jehož děj se odehrává kdesi v Anglii roku 878 v době anglicko-dánské války, bylo před Dvořákem už několikrát zhudebněno např. Johannem Philipem Schmidtem, Josefem Joachimem Raffem, Friedrichem von Flotow, ale také Gaetanem Donizettim a o týž námět se po určitou dobu kdysi zajímal i Ludwig van Beethoven.
Svoji operní prvotinu Alfred dokončil Dvořák 19. října 1870, jak stojí psáno na rukopisné partituře. Ačkoliv dílo za Dvořákova života nebylo nikdy provedeno a sám skladatel je považoval „jen za začátečnický pokus“, a před svými nejbližšími přáteli „tento svůj pokus prý tajil“, tak podle vzpomínek jeho mladšího současníka klavíristy a pedagoga Josefa Jiránka (1855-1940), dal Dvořák partituru Alfreda k posouzení nikomu menšímu než tehdejší české hudební autoritě, Bedřichu Smetanovi. Jaký úsudek měl Smetana o Dvořákově opeře se však v Jiránkových vzpomínkách neobjevuje, sám skladatel se o této „konzultaci“ nikdy později nezmiňoval a pokud je známo, tak ani neusiloval o provedení své operní prvotiny. Nicméně některé hudební úseky z Alfreda využil Dvořák už v roce 1875, když komponoval operu Vanda. O šest let později, v roce 1881, měla být na akademii Spolku českých žurnalistů uvedena předehra k Alfredovi, ale ani tentokrát k provedení této části z opery nedošlo. Až o 24 let později, rok po Dvořákově smrti, poprvé z Alfreda zazněla předehra, pod názvem „Tragická ouvertura“, uvedená na koncertě České filharmonie, 4. ledna 1905.
ALFRED NA ROZHLASOVÝCH VLNÁCH, NA JEVIŠTI I KONCERTNĚ
Ukázky zpěvních částí z opery vůbec prvně zazněly 6. února 1938 v německém vysílání pražského (resp. Československém) rozhlasu. Následovalo první a doposud jediné jevištní (scénické) provedení Dvořákova Alfreda se událo v Českém divadle v Olomouci v prosinci 1938 v nastudování dirigenta Adolfa Hellera (krátce na to musel před nacistickým pronásledováním, pro svůj židovský původ, opustit Československo a následně po několikaletém působení v Palestině nakonec úspěšně zakotvil ve Spojených státech).
Při dalším ojedinělém uvedení, alespoň několika částí z Dvořákovy opery Alfred, byl opět Československý rozhlas: 8. září 1961 (v den 120. výročí narození skladatele) bylo odvysíláno několik ukázek, které byly pod taktovkou dirigenta Bohumíra Lišky nahrány v plzeňském rozhlasovém studiu.
O 53 let později stál Český rozhlas u světové premiéry koncertního provedení celé opery, které se uskutečnilo 17. září 2014 v rámci MHF Dvořákova Praha. Toto unikátní a prozatím vůbec jediné kompletní provedení Dvořákova Alfreda, bylo zvukově zaznamenáno a následně v témže roce ve spolupráci s vydavatelstvím Arco Diva vydáno na kompaktních discích.
A Český rozhlas napočtvrté: v neděli 7. dubna 2019 (od 16:00) přinese vysílání stanice ČRo D-dur na svých digitálních vlnách „premiéru“ v podobě odvysílání celé Dvořákovy opery Alfred.
Antonín Dvořák: ALFRED
Hrdinská opera o 3 dějstvích, libreto Karl Theodor Körner
Osoby a obsazení:
Alfred, britský král - Felix Rumpf
Alvina, jeho nevěsta - Petra Froese
Gothorn, dánský kníže - Jörg Sabrowski
Harlad, dánský vojevůdce - Ferdinand von Bothmer
Dorset, britský vojevůdce - Tilmann Unger
Sieward, sluha britského krále - Peter Mikuláš
Rovena, družka Alvinina - Jarmila Baxová
Posel - Tilmann Unger
Český filharmonický sbor Brno, sbormistr Petr Fiala, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, řídí Heiko Mathias Förster
Vysíláme na D-dur 12. dubna v 16:00
