Bedřich Smetana - Hubička

Bedřich Smetana

Na D-dur k 195. výročí narození a 135. výročí úmrtí skladatele. Smetanovu druhou operu z vesnického prostředí vysíláme 28. července v 16:00

Když česká operní libretistka, básnířka a spisovatelka Eliška Krásnohorská (1847-1926, vl. jm. Alžběta Pechová), upozornila Bedřicha Smetanu na povídku Karoliny Světlé (1830-1899, vl. jm. Johanna Rottová) Hubička, jejíž děj se odehrával na vesnici v Podještědí, nic nenasvědčovalo tomu, že by po jejím přečtení tento námět skladatele nějak zaujal. Obrat nastal v okamžiku, kdy Krásnohorská předložila Smetanovi své veršované libreto k Hubičce, v němž zkušený operní autor okamžitě rozpoznal silný dramatický děj a různé možnosti jak jej hudebně vyjádřit. Přesně deset let po úspěšné a velmi populární Prodané nevěstě, své druhé opeře (a prvotině z venkovského prostředí), tak začal Smetana počátkem roku 1876 zhudebňovat další operu situovanou do českého venkovského prostředí. Zde ovšem vnějšková podobnost obou oper také končí. Byla-li Prodaná nevěsta, k níž jedno ze svých vůbec nejlepších libret napsal Karel Sabina, pojata jako duchaplný a vtipný obrázek z českého vesnického prostředí, kdy sedlácky důmyslná lest bodrého Jeníka se stane cestou k získání milované Mařenky, pak Hubička v básnickém zpracování Elišky Krásnohorské, přináší lyrický obraz mladého vesnického páru Vendulky a Lukáše, s jejich rozdílnými charaktery.

V Prodané nevěstě jsou si Jeník a Mařenka povahově více blízcí. V Hubičce je rozdíl mezi Vendulkou a Lukášem naopak velmi výrazný a je pojatý jako konflikt mezi úctou k tradicím a živelnou svobodomyslností; jako miniaturní „selské drama“, jehož jediné možné rozuzlení spočívá ve vzájemném láskyplném pochopení a toleranci k druhému.   

Triumf nezlomné vůle komponovat

Smetana Hubičku zkomponoval v neuvěřitelně krátké době během prvních osmi měsíců roku 1876 a už na začátku listopadu byla opera provedena v Prozatímním divadle. Premiéra byla bouřlivě přijata, Hubička se dočkala podobného ohlasu a popularity jako předchozí Prodaná nevěsta. Pro Smetanu byl úspěch Hubičky životně důležitým uměleckým mezníkem: v této době se výrazně zhoršily jeho problémy se sluchem, které vyústily v ohluchnutí, což pro něho jako klavíristu, dirigenta a skladatele bylo zcela zničující. Hubička se pro Smetanu stala uměleckou výzvou nepodat se osudu, nerezignovat, ale napnout veškeré své síly a dál komponovat hudbu, byť být odkázaný „jen“ na vnitřní sluch, hudební představivost, zvukovou paměť a vůli tvořit. Hubička, po níž následovala další velkolepá operní díla, se však stala ve Smetanově tvorbě mezníkem a současně triumfem nad nepřízní osudu…

 

Plakát

Bedřich Smetana: HUBIČKA

Prostonárodní opera o 2 dějstvích, libreto Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karolíny Světlé.

Osoby a obsazení:

Otec Paloucký                                Eduard Haken

Vendulka, jeho dcer                        Eva Děpoltová

Lukáš, mladý vdovec                      Leo Marian Vodička

Tomeš, švagr Lukášův                    Václav Zítek

Martinka, stará teta Vendulčina       Libuše Márová

Matouš, starý pašíř                         Karel Hanuš

Barče, děvečka u Palouckých         Božena Effenberková

Strážník                                          Zdeněk Jankovský

 

Sbor Janáčkovy opery v Brně, sbormistr Josef Pančík

Orchestr Janáčkovy opery v Brně, řídí František Vajnar

Nahrávka vydavatelství Supraphon z roku 1980