Dusík, Rejcha a další

11. březen 2020

Program Od Claudia k Ludwigovi je věnován skladbám dvou jubilantů, ovšemže v historicky poučené interpretaci, ale nejen jim. V sobotu 14. března v 16:00.

Dva hudební geniové z Čech, kteří ve světě opravu něco znamenali. Antonín Rejcha má památník ve známé nejvíce na světě navštěvované pařížské nekropoli Père Lachaise, po Dusíkovi se slehla zem. Prý leží někde v pařížských katakombách, kam byly přestěhovány neopatrované ostatky ze zrušeného hřbitova. Dusíkovu Sonátu op. 35 č. 2 hraje na dobové fortepiano Andreas Staier, Rejchovu skladbu, výběr z Dvaceti čtyř trií, hrají na moderní lesní rohy Zdeněk a Bedřich Tylšarové a Emanuel Hrdina.

Georg Friedrich Händel, který je další autor v programu, se narodil v Halle nad Sálou a toto město, stojí to za připomenutí, má také starší české případné pojmenování Dobrosol. Bude mít asi zajímavou historii. Z Händelovy hudby jsem vybral Kantátu pro sólový hlas a komorní soubor s názvem Tra le fiamme HWV 170. Skladatel měl pestrý život a v této své hudbě zanechal odkaz na jednu rozmarnou epizodu ze svého mládí. V roce 1707, kdy kantátu napsal, pobýval v Itálii, kde napsal operu Rinaldo. A už tehdy dobyl svou hudbou nejen přízeň publika, ale také primadony Vittorie Tarquini. Jejich vztah nezůstal bez povšimnutí a dočkal se komentáře ze strany kardinála Benedetta Pamphiliho, který napsal text k řečené kantátě. A ta nese v překladu titul Mezi plameny, s podtitulem Rada. Příběh kantáty uvádí podobnost motýlů přitahovaných světlem a sežehnutých jeho plamenem a nerozvážným Ikarem, kterému slunce rozpustilo vosk zpevňující jeho křídla a způsobilo jeho pád. A kardinál dal takto mladému fanfarónu důležité ponaučení, které zní: Fénix může povstat z plamenů, motýli v nich ale zahynou. Řečená primadona, s níž mohl mít Händel poměr, přes relativně velký věkový rozdíl, byla rovněž ve vztahu s Ferdinandem z Medici, který si hudebníka na svůj dvůr pozval.

Do programu jsem vybral také okouzlující Novou Lambašskou symfonii od Leopolda Mozarta, je totiž naprosto neodolatelná a také ukazuje otce slavného Amadea jako seriózního a dobrého skladatele. Symfonie byla dlouho považovaná právě za hudbu Wolfganga Amadea a v jeho katalogu byla i zapsaná. Stylovým jádrem programu je pak výběr z nahrávek vídeňského souboru Clemencic consort, který založil a léta vede René Clemencic. Hráči na zobcovou flétnu, cembalo, dirigentu a skladateli je dvaadevadesát let! Uznávanými speciality na starou hudbu jsou flétnista Franz Brüggen, bohužel zemřel v roce 2014 a jeho Orchestr 18 století. Budou hrát Koncert pro flétnu a orchestr č. 1 G dur K 313 Wolfganga Amadea Mozarta.

Carmontelle: Leopold, Nannerl a malý Mozart na akvarelu z r.1763

A ještě připomenu hudbu Jeana Philippa Rameaua, do pořadu je zařazena kantáta s názvem Sibaris - to je jméno místa, kdysi proslulého luxusem a radovánkami. Premiérou ve vysílání je První Serenada neboli francouzská symfonie opus 39. francouzského barokního skladatel jménem Joseph Bodin de Boismortier. Názvem naznačuje autor, že nabízí vážnější hudbu, ale ve skutečnosti jde o stále stejnou dobovou populární a taneční hudbu. Jde o suitu v níž najdeme třeba gavottu, rigaudon, sarabandu, nebo gigu. Skladatel se vyjadřoval i literárně a jeho motem bylo pěstovat pěkný tón, být v umění prostý, vznešený bez hrdosti a příjemný bez předstírání. Hraje soubor Le Concert Spiritue se svým zakládajícím leadrem Hervé Niquetem.

A v dlouhodobém výhledu nabídky kompletního klavírního díla Ludwiga van Beethovena, které na historické fortepiano nahrál Ronald Brautigam, jsem zařadil Sonátu č. 26 Es dur opus 81a Les Adieux. Interpret hraje nástroj z počátku 19. století z dílny vídeňského nástrojaře Antona Waltera.

autor: rb
Spustit audio

Více z pořadu