Georges Bizet: Kráska z Perthu

1. únor 2021

V pravidelném nedělním operním čase v 16:00 vysíláme 7. února zřídkakdy inscenovanou operu George Bizeta.

Zní to paradoxně, ale největším problémem hudebních dramat bývají často libreta. Přesněji řečeno, špatná ba mizerná libreta. Skladatel se mnohdy stává poslední nadějí divadelních ředitelů a navzdory nemožnému zachraňuje svou hudbou divadelní kus. Bizet se potýkal s nudným libretem už u své první úspěšné opery Lovci perel, ale skutečná pohroma nastala v případě opery Kráska z Perthu. Kritika se shodla v tom, že libreto podle skotského tématu smrtelně paralyzuje operu svou špatnou konstrukcí s absurdním příběhem. Bizetův životopisec Dean poznamenal, že je to nejhorší libreto jaké se mu dostalo do rukou. Do historického příběhu podle skutečné události, jak ji z dávných kronik vyčetl a zpracoval Walter Scott, vsadili libretisté intriku lstivé romské královny Mab, která nejprve takřka zničí milenecký vztah prostého řemeslníka a dcery rukavičkáře, aby pak jako deus ex machina způsobila zázračné uzdravení pomatené nevinné Catherine. V příběhu nemohla chybět postava společensky nadřazeného vévody, záletníka a svůdce. Chová se stejně zpupně jako mantovský vévoda v opeře Rigoletto, a ještě si u toho zpívá báječné árie.

Bizet v tom byl nevinně, psal hudbu na zadané libreto. Svému příteli Edmontovi Galabertovi, kterého učil kompozici, napsal, že hra se bude nepochybně líbit. A přidal - ale ty verše!  A charakterům chybí definice. A ještě poznamenal, že při komponování nebere ohled na text, protože by prý nenapsal ani notu. Na závěr fatalisticky praví, že je třeba tu práci i tak udělat.

Zatímco se Kráska v Perthu zkoušela, zabýval se symfonií Roma a společnou prací se třemi dalšími skladateli na operetě nazvané podle populární lidové písně Malborough šel do války. Pronikavý talent Bizeta, který byl přijat na Pařížskou konzervatoř dva měsíce před dovršením věku deseti let, nedošel za jeho krátkého života k uznání. Mnohé jeho operní tituly zůstaly neúplné nebo neprovedené. Doktorův dům, Kněžka, Don Procopio, Ivan IV.  - čtyři marné tituly a jeden provedený - Doctor Miracle.

Po návratu ze stipendijního pobytu v Itálii byla v roce 1863 provedena opera Lovci perel, kterou publikum přijalo vlažně a kritika nelítostně.  Bizet se pak musel živit aranžováním, vyučováním, korepeticemi a krátce byl i hudebním kritikem. Pak přišla Kráska z Perthu, byla sice úspěšná, ale finanční potíže ředitele Carvalha její cestu zkrátily. Když pak napsal operu Pohár krále z Thule, nikdy ji neslyšel, další dvě díla zůstala nedokončena a neprovedena, a pak se ujala až komická opera Džamile. Neuspěla hra Arlézanka, k níž napsal scénickou hudbu, ale chytla se později sestavená symfonická suita z tohoto kusu.

Bizetovu kompoziční aktivitu snad po celý život doprovázelo neblahé dědictví z římských let. Už tehdy koncipoval ambiciózní projekty, aby se jich  rychle vzdal.. Když u poroty propadl se svým Te Deum začal uvažovat o sekulární mši na text Horacia s titulem Carmen Saeculare. Dílo opustil, stejně jako dalších nejméně pět operních projektů, náčrtky ke dvěma symfoniím a symfonickou ódu na Odysea a Circé. Před Carmen se pustil do opery o pěti dějství Don Rodrigue. Zůstala nedokončena, hlavně proto, že operní dům vyhořel a inscenace přijatého díla musela být odložena.  

Pamětní deska

Ani pianistické eso Bizet z rukávu nevytáhl. Jako student konzervatoře ve třídě Antoina Francoise Marmontela patřil k vynikajícím pianistům, ale kariéře klavíristy se vyhnul, třebaže by mu asi zajistila úspěch, uznání a hmotné zajištění. Považoval kariéru pianisty za příliš svazující, jak sám mínil. A jak to dokresluje poznámky z rodiny Halévyových, která pochybovala, zda je pro jejich dceru Genevieve vhodným nápadníkem. Říkali o něm, kromě jiného, že je příliš velký bohém.

Georges Bizet brzy zemřel. Jeho manželka se k jeho hudebnímu odkazu zachovala zvláštně. Mnohé rukopisy se ztratily, jiné rozdala. Založila alespoň nadaci na cenu Georgese Bizeta pro mladé skladatele.

Vysíláme 7. února v 16:00

autor: Rafael Brom
Spustit audio