Giovanni Simone Mayr: Medea in Corinto
Téměř zapomenutou operu vysíláme v neděli 9. července 2023 v pravidelném operním čase v 16:00. Philharmonia Orchestra řídí David Perry.
Nežiju pro zisk, ale pro slávu, a buďte si jistý, že kdybych mohl vytvořit Médeu, rád bych poté zemřel.
Gaetano Donizetti
Tato slova napsal Gaetano Donizetti 15. května roku 1828 z Janova svému milovanému učiteli do Bergama. Adresátem byl Giovanni Simone Mayr. Donizettiho učil v charitativní instituci Lezioni Caritatevoli, jejíž založení v Bergamu inicioval a která poskytovala chudým nadaným chlapcům stipendium. Oba pak byli objeveni Domenicem Barbajou, všemocným impresáriem, který nejprve angažoval Mayra pro zmíněnou Medeu a po létech Donzettiho, uchvácen jeho čtvrtou operou Zoraida di Granata.
Německý komponista, rodák z bavorského Mendorfu poblíž Ingolstadtu, Johann Simon Mayr, získal základy hudby od svého otce Josefa, který byl v místě varhaníkem. Školní výuku absolvoval v klášteře Weltenburg na břehu Dunaje, kde byl opatem Benediktem Wernerem chválen jako zdatný pianista. A díky svému nevšednímu hlasu dostal stipendium v jezuitské koleji v Ingolstadtu. Později se zapsal na tamní bavorskou univerzitu ke studiu filozofie, mediciny a práva.
Tam ho ovlivnilo osvícenství jeho profesora Adama Weishaupta a barona Thomase von Bassus, který nadaného muzikanta zaměstnal jako rodinného učitele hudby na svém zámku Sandersdorf, poblíž Mayrova rodiště. A stal se jeho patronem. V roce 1787 ho vzal s sebou do svého rodiště Poschiava ve Švýcarsku a hned další rok do Bergama. Mayr tam získal něco lekcí od kapelníka v kostele Santa Maria Maggiore v Bergamu, Carla Lenziho. Hrabě Pesenti se pak přičinil, aby se vydal do Benátek k Ferdinandu Bertonimu, který byl kapelníkem baziliky Svatého Marka.
Důležitý impuls přišel od německého skladatele Petera von Wintera a Niccola Piccinniho, kteří ho obrátili k operní tvorbě. Hned svou druhou operu Saffo psal pro benátský karneval a dvacátou pátou byla Ginevra di Scozia, kterou se otvíral operní dům v Terstu. Rozhodnutí stát se italským skladatelem potvrdil pak Mayr sňatkem s dcerou benátského obchodníka Angiolou Venturali a tehdy přijal italskou verzi svých křestních jmen Giovanni Simone. V roce 1802 se stal doživotním kapelníkem v kostele Santa Maria Maggiore v Bergamu.
Mayrovy opery se hrály ve všech divadlech Benátek, pro které napsal třicet oper z dochovaných šedesáti tří. A hrály se také v milánském Teatro alla Scala, v Teatro San Carlo v Neapoli a také ve vídeňském Theater am Kärtnertor a v řadě dalších.
V roce 1813 se poprvé setkali Mayr a libretista Felice Romani, který debutoval v jeho opeře La rosa bianca e la rosa rossa. Své druhé libreto napsal tento začátečník opět pro Mayra a pro operu, kterou si objednal impresario Domenico Barbaja pro Neapol. Město bylo tehdy pod francouzskou nadvládou a tak chtěl místodržící operu po francouzském způsobu. Volba padla na Medeu, kterou už zhudebnil ve Francii Marc-Antoine Charpentier a Luigi Cherubini a v Německu Jiří Antonín Benda. Premiéra Mayrovy opery Medea in Corinto se hrála 28. listopadu 1813 na scéně neapolského Teatro San Carlo. Medea se rychle stala snad nejvýznamnější operou své doby. A už současníky byla považována za Mayrovo mistrovské dílo.
Francouzský vkus je slyšet v proměně recitativů. Na místo těch doprovázených cembalem, tedy secco, napsal recitativy doprovázené orchestrem. Navíc je obohatil deklamací z francouzské scény, jak se to jeví třeba v kouzlení Médey v útrobách jeskyně. Orchestr je barevnější a vášnivější a nástroje jsou umístěny do zákulisí i na scénu. Sólové housle doprovázejí Medeu v její první árii Sommi Dei a koloraturní soprán Creusy prolíná zvuk harfy v árii Caro albergo.
Mayr je ceněn pro svou zdařilou kombinaci italské melodie s harmonií a instrumentací vídeňského klasicismu. Je uznáván za tvůrce, jehož hudba promyšleně a uspokojivě zkoumá psychologii postav. Mayr byl učitelem mnoha hudebníků, nejznámější je Gaetano Donizetti. Ovlivnil také Gioacchina Rossiniho a konečně i rozvíjející se styl belcanta. Zapomenutou a znovu objevenou operu Medea in Corinto uvádíme v nahrávce společnosti Opera Rara, která byla zaznamenána v londýnské Síni Henryho Wooda v lednu roku 1993. A ještě důležitá poznámka. Letošního 14. června proběhlo 260. výročí narození Simona Mayra, jak je bavorský rodák striktně jmenován na stránkách Mezinárodní společnosti Simona Mayra v Ingolstadtu, které děkuji za vzácné momenty a citace z biografie skladatele.
