Madamme Butterfly a století od úmrtí Pucciniho

17. listopad 2024

Pucciniho zprvu neúspěšnou operu vysíláme na D-dur 24. listopadu v pravidelném operním čase 16:00.

Pucciniho propadák Madame Butterfly je dnes šestou nejhranější operou na světě. A takhle o premiéře kdysi psala Pucciniho sestra Ramelde svému manželovi v ten večer, co byla opera strhána v milánském divadle La scala. „Giacomo je přesvědčen, že odvedl dobrou práci, a doufá, že se operu podaří zachránit.“ Puccini si byl vědom jejích kvalit a koncem léta před premiérou si ji dokonce pochvaloval. V dopise dirigentovi Luigimu Mancinellimu psal: „Butterfly je dílo, které pro mě hodně znamená. Je vytříbené, jasné, vášnivé a účinné, alespoň pokud jde o strukturu textu.“ Jednou z příčin neúspěchu bylo kvapné nastudování, protože autor dodal svou práci takříkajíc na poslední chvíli.

Pozdní předání partitury mělo své opodstatněné příčiny. Opera vznikala během domácích rozbrojů s budoucí manželkou Elvírou, s níž měl syna Antonia (vzali se roku 1904, když mu bylo osmnáct let). Vedle toho málem přišel o život při autonehodě během noční cesty v únoru 1903 na silnici z rodné Luccy do Torre del Lago. Tam se usadil při komponování opery Manon Lescaut, dnes je v jeho domě rodinné muzeum. Auto řídil Pucciniho šofér. Elvíra a Antonio vyvázli s lehkým zraněním, řidič utrpěl zlomeninu nohy a Puccini zůstal zaklíněný pod vozidlem s těžkou zlomeninou holenní kosti pravé nohy. Zranění se špatně hojilo a navíc se přišlo na to, že trpí cukrovkou. To vše zpomalilo dokončení opery Madame Butterfly.

S touto operou, v italském originálním titulu uváděnou jako Madama Butterfly, to bylo pak dobrodružné. Po premiéře dvouaktového díla v La scale 17. února 1904 došlo k proměně na operu o třech aktech a úspěšné provedení této verze se událo téhož roku 28. května v Brescii. O dva roky později přišla třetí verze a v roce 1907 dvojí revize, čtvrtá a konečně i pátá, která se stala standardní a běžně uváděnou.

Ostatně Puccini se v rané fázi komponování často věnoval revizím svých oper. Hned jeho prvotina Víly, kterou si získal nakladatele Giulia Ricordiho, byla po premiére v roce 1884 upravena dvakrát. Také jeho druhá opere Edgar se rodila bojem. Původní čtyřvěté dílo se záhy dočkalo úpravy, pak bylo upraveno na tři jednání a ještě jednou revidováno do konečné verze. Pak Puccini Edgara zavrhl a v soukromé korespondenci si pohrál s názvem tak, že z něho vznikla věta „A Bůh vás chraň před touto operou!“

Na vině byla zejména libreta a tak si text pro další operu Manon Lescaut chtěl napsat sám. Prý proto, aby mu žádný bláznivý libretista operu nezkazil. Navzdory tomu se na opeře vystřídali další čtyři literáti, až díky šťastné náhodě se nakonec objevila dvojice Luigi Illica a Giuseppe Giacosa. A ti pak pomohli k úspěchu dalším čtyřem Pucciniho operám, vedle Manon to byly Bohéma, Tosca a Madama Butterfly.

Puccini byl nadějí rodiny, ve které se hudby pěstovala po pět generací. Jeho otec varhaničil a učil v chrámu sv. Martina v Lucce a také pro kostel komponoval. Poslání, které se v rodině dědilo už od roku 1739, měl převzít Giacomo, šestý z devíti dětí. Otec ale záhy zemřel a Giacomo byl svěřen příbuzenstvu. Studoval na hudebním ústavu Giovanniho Paciniho v Lucce a na milánské konzervatoři. Tam byl jeho učitelem harmonie Carlo Angeloni, který ho navedl k operám Verdiho. A když si šel do Pisy poslechnout Aidu, bylo rozhodnuto. Postrčil ho také jeho další učitel Amilcare Ponchielli, který po Pucciniho úspěchu s absolventským Capriccio sinfonico usoudil, že by měl napsat operu. Tak vznikla i jeho první a studentská opera Víly.

Giacomo Puccini byl považován za jediného nástupce Giuseppa Verdiho a je uznávaným mistrem italského hudebního verismu (za jeho první operu v tomto stylu je považována Tosca). Vedle něho byli veristy také jeho současníci – Pietro Mascagni, Ruggero Leoncavallo a Umberto Giordano.

Při práci na opeře Turandot se jeho zdravotní stav zhoršil a byla mu diagnostikována rakovina hrtanu. Odjel do Bruselu, kde podstoupil radioterapii v Institutu de la Couronne. Pět dní poté zemřel na infarkt 29. listopadu 1924. To bylo před sto lety.

 Giacomo Puccini byl úspěšný, slavný a bohatý. Miloval rychlá auta, čluny, jachty a kouření, které mu bohužel přivodilo rakovinu hrtanu. Sám sebe popsal jako „mocného lovce divokého ptactva, operních libret a atraktivních žen“.

Autor textu v bukletu kompaktního disku s nahrávkou opery mimo jiné konstatoval, že Madame Butterfly je nejsmutnější Pucciniho dílo.

autor: Rafael Brom
Spustit audio

Více z pořadu